Hovoříme s advokátem Mgr. et Mgr. Davidem Průšou z AK MDH Legal
Takzvané Milostivé léto 2, ono opakování údajně jedinečné politicko–populistické právní normy je zhruba v polovině. Na její výsledky si tedy budeme muset ještě chvíli počkat, ale už teď je jasné, že výtky odborníků, které tito měli již u Milostivého léta 1, přetrvávají dodnes. Aktivistické lobby, různé neziskovky a hrstka politiků, kteří si na tomto kontroverzím zákonu chtěli vylepšit svůj mediální obraz, se totiž ani v jeho pokračování nevyhnuli (pokud vůbec chtěli) již předtím opakovaně vyslovovaným výtkám a kritice. Jaké to jsou, jsme se zeptali právníka Mgr. et Mgr. Davida Průši z renomované advokátní kanceláře MDH Legal.
Paskvil. Legislativní zmetek. Znásilnění práva. Špatný signál pro veřejnost. Ale třeba také: Politický populismus. Tak se na adresu v minulosti jednou větou vyjádřili experti na právo. Jak by jste takzvané milostivé léto jednou větou pojmenoval vy?
Já osobně považuji akci Milostivé léto 2 za populismus, který možná některým dlužníkům pomůže, ale podle mého názoru nesystémově.
Co vám jako právníkovi na principu milostivého léta vadí nejvíce? Třeba že ke svému dobrodiní nutí i soukromé osoby, exekutory?
Problémem dnešní společnosti jsou dlužníci, kteří mají více věřitelů a tím více exekucí. Ale pokud alespoň část z nich nebude subjektem státní správy, samosprávy či institucí k Milostivému létu 2 se připojující dobrovolně, tak to pro dlužníka de facto nic neřeší. Exekuce na něj totiž pro ostatní dluhy poběží dál, takže reálně hrozí, že při dnešním nastavení exekucí zavede tento stav mnohé dlužníky do šedé zóny ekonomiky. Je navíc podle mého názoru realitou, že částka, kterou musí dlužník uhradit v rámci Milostivého léta 2 exekutorovi, je jen symbolická, a vůbec nepokrývající jeho přímé náklady. Přitom i on – tedy exekutor – má svá zákonná práva, aby za svou odvedenou práci dostal adekvátní odměnu.
A jak hodnotíte rozhodnutí úředníků ministerstva financí už nyní připravovat na příští rok Milostivé léto číslo 3? Politici a neziskovky, kteří na milostivých létech vydělávají minimálně po PR stránce pochopitelně nejvíce, přitom už při přípravě jedničky milostivého léta tvrdili, že půjde o ojedinělou a neopakovatelnou příležitost zbavit se svých dluhů?
Na místo neustálého vyhlašování nesystémových akcí bych osobně více úsilí věnoval prevenci. Případně přenastavení systému. Stále je zde totiž skupina dlužníků, kterým se nevyplatí pracovat, protože pokud jsou v práci, mají nižší příjem, než když jsou doma na sociálních dávkách. Aby bylo možno je např. oddlužit v oddlužení, museli by mít trvalý příjem – nebo někoho, kdo bude byt minimální částku platit za ně. A pokud máte mít pracovní smlouvu, nejlépe po zkušební době, máte po určitý čas nižší příjem, než když jste doma na sociálních dávkách. A tím se dlužník pohybuje v bludném kruhu.
Podle některých právníků je velkým – a rostoucím – problémem českého práva je chování a přístup soudců při sledování poctivosti lidí, kteří na sebe podávají návrhy na oddlužení. Jak tuto problematiku vnímáte vy a zažil jste ve své praxi v tomto směru nějaké podvodné a nekalé jednání?
V poslední době jsem nabyl dojmu, že insolvenční soudy první stupně již začínají aktivně řešit otázku tzv. „nepoctivého záměru“ v oddlužení. Problémem je, že odvolací soudy jejich rozhodnutí často ruší a to i v případech, kdy podle mého názoru soud postupoval správně. Jinými slovy mi přijdou odvolací soudy příliš prodlužnické. Nepoctivý záměr je posuzován zejména subjektivně a jeho výklad je tak výhradně na soudci.
Je něco, na co jsme se nezeptal a chtěl by jste, aby tady zaznělo?
Podle mého názoru je třeba tuto oblast práva řešit systémově, což akce Milostivé léto, a je jedno, která jeho verze, nesplňuje.
(pb)
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08