Hra na schovávanou

Co nezakazuje zákon, zakazuje stud. Ne tak v Česku. Dlužníci v exekuci se před obsílkami nezřídka skrývají na obecních úřadech. Nechají si tam zřídit formální trvalé bydliště a pak bydlí u příbuzných, nebo známých, kteří o jejich dluzích nemají často ani tušení. Tím, že si změní trvalý pobyt na adresu ohlašovny, ale nic nevyřeší. Vědomě se tím zbavuji možnosti dozvědět se včas o existenci nedoplatku a v termínu zaplatit. V postavení žalovaného se předem zříkají možnosti účastnit se soudního řízení. Je to taková hra na schovávanou, která může mít i jinou podobu.

Podle posledních údajů je u nás také 14 453 firem, které jsou vlastněny nebo řízeny osobami s trvalým pobytem na radnici. Jejich počet se meziročně zvýšil o 76 procent. Stejně tak prudce narůstají počty bezdomovců angažovaných ve firmách. Aktuálně jich je 9 599, o 80 procent více než před rokem. Analýza společnosti Bisnode ukázala, že firmy vlastněné nebo řízené těmito osobami jsou ve srovnání s celou množinou firem několikanásobně častěji na seznamu nespolehlivých plátců DPH, nebo postiženy insolvencí, úpadkem a exekucí. U osob, které mají trvalý pobyt na stejné adrese jako městský či obecní úřad, také existuje riziko, že se záměrně skrývají před kontaktováním například ze strany státu nebo věřitelů. Stejně tak se může jednat o zkrachovalé podnikatele, nebo ve statutárním orgánu mohou hrát roli bílého koně. Nasazení bílého koně znepřehledňuje skutečné vlastnické vztahy v ekonomice a zásadně komplikuje prověřování obchodních partnerů.

Více než 64 tisíc obchodních společností v České republice, tedy každá osmá, má zas své sídlo na virtuální adrese. V Česku existuje více než 200 virtuálních adres a na 177 z nich sídlí sto a více firem a na 12 virtuálních adresách najdeme více než tisíc firem. Na největší virtuální adrese v pražské Rybné ulici sídlí téměř pět tisíc společností. Na řadě virtuálních adres se koncentrují společnosti s varovnými informacemi a s výraznými problémy. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF na základě dat aplikace Cribis, zveřejněných na portálu www.informaceofirmach.cz. Na 11 z analyzovaných virtuálních adres je s více než desetinou subjektů vedeno insolvenční řízení, na 63 virtuálních adresách nalezneme mezi firmami alespoň desetinu nespolehlivých plátců DPH.

Mnohé české firmy kvůli nedostatečné vymahatelnosti práva také dlouhodobě porušují povinnost zveřejňovat výsledky svého hospodaření. Účetní závěrku za rok 2017 dosud nezveřejnilo 68 procent společností, za rok 2016 to bylo 60 procent firem. Co s tím? Na Slovensku od roku 2014 funguje Registr účetních závěrek, kde jsou zveřejňovány závěrky téměř všech obchodních společností. Nezveřejnění je výjimečné, protože výkazy vkládá přímo ministerstvo financí z údajů obsažených v daňovém přiznání. Rejstřík přitom vznikl právě s cílem zlepšit a zjednodušit podnikatelské prostředí a snížit administrativní náročnost podnikání. Zároveň má zvýšit dostupnost a kvalitu informací o účetních jednotkách.

Karel Žítek

šéfredaktor

Sdílet: