V působivém prostředí Vlasteneckého sálu v pražském Karolínu se uskutečnilo odborné sympozium na téma Home office – právní a společenské souvislosti. Zúčastnila se ho celá řada právníků, soudců, i ústavních představitelů akademické obce, ale také členů Soudcovské unie, České advokátní unie a Exekutorské komory České republiky.
Ono se totiž nejedná zas až tak o vyhaslé téma: nelze totiž vyloučit ze strany exekutivy vyhlašování dalších a dalších stanných práv a zavírání lidí doma kvůli novým mutacím chřipkového viru. Navíc lze se značnou dávkou jistoty počítat s tím, že vysoká a státem nedostatečně regulovaná cena energií dopadne na celou řadu firem, pro které bude – s vidinou blížícího se krachu – nařízení práce z domova poslední obranou před jejich pádem do insolvencí. Budou se tím snažit převést alespoň část svých nákladů na své zaměstnance – vždyť si na svou odvedenou práci mohou svítit za své peníze a zahřívat se vlastnoručně upletenými svetry (jak zcela vážně navrhuje jedna lehce obskurní nejmenovaná politička z TOP09).
Konečně, na toto nebezpečí upozornil ve své úvodní řeči i sám pořadatel celé akce JUDr. Karel Havlíček ze Stálé konference českého práva. „Doufejme, že se tu budeme vídat i na podzim, a že nás vláda nevyžene ze všech prostor, ve kterých bude více jak šest stupňů,“ uvedl za smíchu účastníků Havlíček.
Co bude v novelizaci?
Konference byla zvláště zaměřena na analýzu pracovního práva podle zásad „de lege lata“ a „de lege ferenda“, problematické aspekty právní úpravy a příklady z praxe, resp. Zjušenosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, a rovněž i psychologické a společenské aspekty.
Jako první host sympozia vystoupila profesorka JUDr. Věra Štangová z Právnické fakulta University Karlovy. „Jedná se o tradiční právní nástroj v nové éře, který preferuje stále více zaměstnavatelů,“ uvedla JUDr. Štangová s tím, že v home office dochází ke střetu zájmů mezi snahami zaměstnavatelů vyhnout se některým povinnostem, které jim zákon přikazuje směrem ke svým zaměstnancům a z toho logicky vyplývajícími právním zájmům zaměstnanců. Krom obecných argumentů pro i proti přinesla Štangová také zajímavé zahraniční zkušenosti z praxe home office, konkrétně z Francie. Týká se to mimo jiné tzv. „práva na odpojení“, které je právě ve Francii už od roku 2017 přímo uzákoněno kvůli ochrany zdraví a psychiky zaměstnanců. Proto JUDr. Štangová apelovala na zákonodárce, aby i českým zaměstnancům byly zajištěny důstojné a zdravotně nezávadné podmínky.
Po JUDr. Štangové vystoupil vysokoškolský profesor JUDr. Petr Hůrka, jinak též náměstek ministra vnitra pro legislativu, který mimochodem ještě téhož dne odlétal pracovně do Švýcarska. I on si home office pochvaloval – ale s tím, že na to musí reagovat i zákonodárci. Upozornil v té souvislosti na chystanou novelu zákoníku práce, kterou je nutno podle regulí Evropské unie přijmout a ve které má dojít problém v upřesnění pojmů „home office“ a „práce na dálku“. „Novela hájí práva zaměstnanců, protože pokud bychom v ní prolomili povinnosti zaměstnavatelů vůči nim, byl by to konec pracovního práva. Zaměstnavatelé to tak nebudou mít lehké a schůdné. Je třeba najít kompromis,“ upozornil ale Hůrka.
Dříve nebo později to bude problém i pro ÚS
Ústavní soudce a čestný prezident Soudcovské unie JUDr. Jaromír Jirsa, který na sympoziu vystoupil po té, upozornil na to, že je třeba kolem pojmu práce z domova (home office) určit také jasně stanovený ústavní rámec. Už třeba kvůli tomu, že dříve či později může některý zaměstnanec uplatnit ústavní stížnost na nedotknutelnost svého domova, do kterého odmítl pustit zástupce firmy, který ho chtěl zkontrolovat, zda řádně pracuje a na základě tohoto odmítnutí dostal výpověď. Jirsa také připustil kolem praktickému vymezení významu a označení „home office“ v tomto směru značné zpoždění českého práva proti zahraničí, např. proti už zmiňované Francii. A to včetně jeho právního rámce.
Po Jirsovi za řečnický pultík vstoupil jeho kolega z Ústavního soudu JUDr. Tomáš Lichovník s příspěvkem na téma rovnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i rovnosti mezi samotnými zaměstnanci. „V rámci home office je to zatím vyrovnaný pojem, uvidíme, co přinese chystaná novela. Jsem na to velmi zvědavý,“ uvedl Lichovník.
Nespravedlivost vůči zaměstnancům
S praktickými poznámkami k problematice tématu sympozia po té vystoupila Mgr. Marie Janšová, advokátka a předsedkyně představenstva Czech Employment Lawyers Association, a to konkrétně k výskytu některých právních úskalí a zádrhelů práce z domova (de lege ferenda). I ona upozornila na citlivost tématu a silnou rozdílnost postojů k novele zákoníku práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. „I proto apeluji na alespoň minimální právní rámec, už proto, že v zahraničí, kde už taková zákonná úprava je, u nás v České republice tento právní rámec stále není,“ podotkla Janšová. „Nepovažuji ale za šťastné, kdyby měl zaměstnavatel platit svým lidem náhradu nákladů za jejich práci z domova, pokud je tato práce z domova benefitem pro zaměstnance. A za to má platit? Má třeba platit dvakrát za energii nebo náklady na ergonometrickou židli k domácímu počítači, když mu ji pořídil do kanceláře na pracovišti? To je výrazně nespravedlivé, tyto dodatečné náklady nemůžeme dát na bedra zaměstnavatelů,“ apelovala Janšová. Upozornila i na další problémy kolem práce na dálku: aplikace místních zákonů třeba při práci ze zahraničí nebo úvahy, zda IT specialita, který pracuje odněkud z pláže na Bali a na turistická víza, by vlastně neměl mít jiné povolení k pobytu.
Čísla nelžou
Dalším vystupujícím byla senátorka MUDr. Jitka Chalánková, která se věnovala příležitostem, ale i rizikům práce z domova, a to s ohledem na dopady home office na děti. „je to riziko. Děti bolí duše, když nemohou být se svými rodiči. Ukázalo se to i během covidu, kdy náš stát zavřel své školy na vůbec nejdelší dobu na světě. Přínos toho všeho ale byl negativní, zavření škol způsobilo i příliv psychických nemocí u dětí,“ řekla senátorka. I ona varovala před následky současné energetické krize, která na nás brzy podle Chalánkové dopadne s plnou silou a může se projevit i dalším nárůstem práce z domova.
Prvním neprávníkem mezi vystupujícími byl po ní analytik společnosti LMC (která provozuje pracovní portál jobs.cz) Tomáš Dombrovský. „Práce z doma je dnes masovou záležitostí. 35 procent lidí má velkou svobodu ve výběru místa i času výkonu svého povolání,“ uvedl Dombrovský. „Část firem ale kvůli novému zákonu může lidem tuto svobodu sebrat,“ varoval s tím, že covid způsobil, že dnes už není práce z domova (home office) žádným benefitem, ale normálním a standardním druhem práce. „Dnes už 75 procent firem nad 10 zaměstnanců umožňuje home office alespoň pro některé své lidi. Většina ovšem neřeší žádné náhrady za práci doma, když argumentují výhodami pro lidi, že nemusí dojíždět, a také nevědí, jak je mají počítat,“ navázal Dombrovský na slova svých předchůdců. „V České republice má přitom neustále 30 procent zaměstnanců, což je asi 1,2 milionu lidí, má možnost práce z domova. V určitých obdobích, např. během zavření okresů kvůli pandemii covidu na jaře 2021, to ale bylo až 45 procent,“ přednesl analytik. Dokladoval také důkazy diskriminace věkem na českém pracovním trhu. Osobními zkušenostmi s hybridními modely po něm pak přednesl svůj věcně navazující příspěvek Ing. Petr Zajíček. Podle něj je nutné v chystané novelizaci zachovat flexibilitu v určování druhů práce a také podpora dohod mezi zaměstnanci a zaměstnavateli při smlouvání svých pracovněprávních vztahů.
Nesahejme na to, co funguje
Tématice práce z domova ze specifického postavení na pomezí justice a veřejné správy se následně věnoval Jan Scholle člen výkonného výboru Unie státních zástupců České republiky, který se uvedl na justici vtipnými poznámkami, jak přistupují k „prazdo“ nebo „humáči“ (rozuměj, práce z domova) žalobci v soustavě státního zastupitelství.
Jako poslední pak vystoupila JUDr. Markéta Schormová z Hospodářské komory České republiky, která svým příspěvkem na téma „Komu prospěje regulace home office“ shrnula celý přednáškový blok. „Hlavně neregulovat to, co funguje i bez navrhované regulace. Pokud začneme řešit to, co není problémem, spolehlivě to celé zabijeme. Prostě méně je více, zvláště v současné špatné ekonomické situaci,“ shrnula lapidárně postoj právnické obce i firemní základny Schormová s tím, že čas na tuto regulační mánii ministerstev spravedlnosti resp. sociálních věcí měl přijít před nebo nejpozději během covidového stanného stavu a zavření české společnosti. Ale ne již teď.
(pb)
