Za prvních pět měsíců letošního roku vzrostl počet exekučních řízení vedených kvůli neplacení výživného meziročně přibližně o třetinu. Od ledna je neplacení výživného trestné jen v případech, kdy trvá déle než čtyři měsíce a oprávněnou osobu vystaví nebezpečí nouze
Karolína Svobodová/18. 8. 2026
Z obsahu:
- Počet exekucí kvůli neplacení výživného vzrostl meziročně přibližně o třetinu.
- Rodiče po změně trestního zákoníku častěji hledají jiné způsoby vymáhání dlužných alimentů.
- K zahajování exekucí přispívají také podmínky superdávky a náhradního výživného.
Podle statistik Exekutorské komory ČR se počet zahájených exekučních řízení kvůli neplacení výživného za prvních pět měsíců letošního roku meziročně zvýšil přibližně o třetinu. Zatímco loni bylo od ledna do konce května zahájeno přibližně 1 600 takových řízení, letos jich bylo za stejné období více než 2 100.
Soudní exekutoři tak letos každý měsíc evidují přibližně o stovku nových exekučních řízení kvůli neplacenému výživnému více než loni. Mluvčí Exekutorské komory ČR David Šimoník upřesnil, že v období od ledna do května 2025 šlo o 1 550 až 1 650 řízení, zatímco letos se jejich počet pohyboval mezi 2 100 a 2 200.
K nárůstu podle některých expertů přispěla také změna trestního zákoníku účinná od ledna. Samotné neplacení výživného už není automaticky trestným činem. Trestné zůstává v případě, že povinná osoba neplní svou vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce a vydá tím oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Zákon přitom počítá i s nedbalostním jednáním. Aktuální znění § 196 trestního zákoníku
Skupina poslanců vládní koalice navrhuje trestnost neplacení výživného znovu rozšířit. Novela prošla prvním čtením, Ústavně-právní výbor ji doporučil schválit a nyní čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně.
Vliv superdávky
Podle Asociace neúplných rodin mohou mít na rostoucí počet exekucí vliv také podmínky takzvané superdávky. Organizace zaznamenala přibližně dvacetiprocentní nárůst konzultací na své bezplatné infolince. Počet rodičů, kteří požádali o zahájení exekučního vymáhání výživného, se oproti průměru let 2023 až 2025 zvýšil přibližně o 16 procent.
Ředitelka Asociace neúplných rodin Iveta Novotná uvedla, že se na organizaci v prvních měsících letošního roku často obraceli rodiče, kteří byli zvyklí řešit neplacení výživného prostřednictvím trestního oznámení. Po změně právní úpravy začali častěji hledat jiné možnosti, jak dlužné výživné vymáhat.
Významným faktorem je podle Novotné také zavedení superdávky, která sjednotila přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Nárok na dávku se posuzuje podle příjmů domácnosti. Soudem přiznané výživné se přitom může započítávat do příjmů domácnosti, přestože je rodič ve skutečnosti nedostává.
Jestliže chce rodič získat náhradní výživné, které se do příjmů domácnosti nezapočítává, musí zahájit vymáhání dlužné částky. Právě tato podmínka podle Asociace neúplných rodin přivádí do poraden stále větší množství rodičů.
Rodiče začínají dluh řešit dříve
Povinnost zahájit vymáhání jako jedna z podmínek pro přiznání náhradního výživného platí od zavedení této dávky. Počty rodičů, kteří se na poradny obraceli, však zůstávaly po 1. červenci 2021 poměrně stabilní. Výraznější změna přišla až letos v souvislosti s novou právní úpravou.
Pozitivním trendem je rychlejší řešení vzniklých dluhů. Zatímco v roce 2023 se rodiče na poradnu obraceli v průměru po 14,3 měsíce neplacení výživného, v prvním pololetí letošního roku se tato doba zkrátila na 11,3 měsíce.
Zdroje dat: Exekutorská komora ČR, Asociace neúplných rodin a Poslanecká sněmovna.
(red)
