Desáté pokračování nelze začít jinak než stručnou zprávou o stavu naší společnosti po komunálních volbách. Volby dopadly tak, jak dopadne v Česku všechno, k čemu se vážou velká očekávání, typu „referendum o vládě“. Společností se šířily hysterické výzvy na téma ani hlas pro pětikoalici, což velmi silně připomínalo známé heslo ani muže ze závodů, ani haléř ze mzdy. Jistě se mnoho nespletu, když řeknu, že obě hesla vypadla z jednoho ideového hnízda, a to rovnou na hlavu. Lidé dali ve volbách poměrně jasně najevo, že nechtějí podléhat nejrůznějším zběsilým agitkám a zároveň to, že si myslí, že to stávající politika opravdu nevytrhne a většina z nich k volbám ani nepřišla. Jasně se prokázal dlouhodobý trend, který říká, že čím větší obec, tím více celostátní politiky a méně skutečné práce pro lidi. Volby nakonec jasně a zřetelně ukázaly, že nedůstojná snaha vlády a justice dostat Andreje Babiše těsně před volbami k soudu a s ní spojená zběsilá mediální kampaň mu možná více pomohly, než uškodily. Dokonce ani mediální běsnění kolem úmrtí britské královny nesundalo Babišův proces z piedestalu národní mediální modly. Už se mi v jednu chvíli zdálo, že na světě není lepší systém než britské království, které podporuje asi 105 procent Britů. To už ani nemluvím o tom, že v jeho stínu probíhalo kdesi za mořem Valné shromáždění OSN a v kdesi ve Střední Asii, v Samarkandu, zasedání Šanghajské organizace spolupráce, které řeklo o budoucnosti světa daleko více než žvanivé noční summity EU. Konec konců, i komunální volby jsou pro naše média jenom epizoda v seriálu „Popravte Babiše“, podobně jako celá druhá světová válka bývala kdysi jenom epizodou Slovenského národního povstání, zejména v období jeho výročí. Je to únavné a hloupé, ale taková už je doba a její politika. Chce se parafrázovat Kunderův Žert: Optimismus je opium lidstva. Duch doby páchne blbostí. Ať žije, kdokoliv chcete…
Evropa a úpadek 22-X.
21.10.2022
Desáté pokračování nelze začít jinak než stručnou zprávou o stavu naší společnosti po komunálních volbách. Volby dopadly tak, jak dopadne v Česku všechno, k čemu se vážou velká očekávání, typu „referendum o vládě“. Společností se šířily hysterické výzvy na téma ani hlas pro pětikoalici, což velmi silně připomínalo známé heslo ani muže ze závodů, ani haléř ze mzdy. Jistě se mnoho nespletu, když řeknu, že obě hesla vypadla z jednoho ideového hnízda, a to rovnou na hlavu. Lidé dali ve volbách poměrně jasně najevo, že nechtějí podléhat nejrůznějším zběsilým agitkám a zároveň to, že si myslí, že to stávající politika opravdu nevytrhne a většina z nich k volbám ani nepřišla. Jasně se prokázal dlouhodobý trend, který říká, že čím větší obec, tím více celostátní politiky a méně skutečné práce pro lidi. Volby nakonec jasně a zřetelně ukázaly, že nedůstojná snaha vlády a justice dostat Andreje Babiše těsně před volbami k soudu a s ní spojená zběsilá mediální kampaň mu možná více pomohly, než uškodily. Dokonce ani mediální běsnění kolem úmrtí britské královny nesundalo Babišův proces z piedestalu národní mediální modly. Už se mi v jednu chvíli zdálo, že na světě není lepší systém než britské království, které podporuje asi 105 procent Britů. To už ani nemluvím o tom, že v jeho stínu probíhalo kdesi za mořem Valné shromáždění OSN a v kdesi ve Střední Asii, v Samarkandu, zasedání Šanghajské organizace spolupráce, které řeklo o budoucnosti světa daleko více než žvanivé noční summity EU. Konec konců, i komunální volby jsou pro naše média jenom epizoda v seriálu „Popravte Babiše“, podobně jako celá druhá světová válka bývala kdysi jenom epizodou Slovenského národního povstání, zejména v období jeho výročí. Je to únavné a hloupé, ale taková už je doba a její politika. Chce se parafrázovat Kunderův Žert: Optimismus je opium lidstva. Duch doby páchne blbostí. Ať žije, kdokoliv chcete…
Aktuální číslo
2024 – 08