Než se vydáme za tématy tohoto léta, připomenu pro lepší orientaci v problémech dneška pár základních skutečností, které určují, podle mého názoru, současný běh událostí. Připomenu obsah čínsko-ruské deklarace z počátku února, která nám ve své podstatné části sděluje, že oba státy si už nenechají od Západu mluvit do ničeho, co dělají. Názor Západu už tedy pro ně není důležitý a musel by jim být vnucen silou, což jak ukázaly následující události, je opravdu málo pravděpodobné. Druhou velmi podstatnou skutečností je počínající převaha komoditních trhů nad těmi finančními. Jinými slovy, již nebude možné svobodně si vybírat, co si kde za své peníze koupím, ale budu podstatně omezen tím, co mi kde budou ochotni za mé peníze prodat. Na setkání SPIEF to vyjádřil šéf Gazpromu, Alexej Miller, slovy: Jsme svědky rozvoje dvou systémů – systému zdrojů a systému centrálních bank. Centrální banky regulují nominální hodnotu peněz, úrokové sazby a směnné kurzy. Prostřednictvím těchto nominálních nástrojů řídí a kontrolují poptávku, ale nekontrolují nabídku zboží,“ Důraz ve vztahu mezi komoditami a penězi se dle jeho slov přesunul na stranu komodit: …A naše komodita, naše pravidla... Globální finanční systém ztratil kontrolu nad tokem zboží a stal se pouhým generátorem nejsilnějšího inflačního impulsu. Poptávka po komoditách už nyní nahrazuje poptávku po devizových rezervách, což dává držitelům komodit příležitost určovat pravidla hry při jejich distribuci.
