EU uznává českou preventivní restrukturalizaci. Novela nařízení vstoupila v účinnost
Novela evropského nařízení o insolvenčním řízení přináší zásadní změnu pro českou preventivní restrukturalizaci. Rozhodnutí českých soudů budou nově automaticky uznávána v celé EU.
Petr Blahuš/5. 2. 2025
Z obsahu:
-
Novela insolvenčního nařízení EU doplnila veřejnou preventivní restrukturalizaci a restrukturalizačního správce do unijního rámce.
-
Rozhodnutí českých soudů v rámci veřejné preventivní restrukturalizace budou automaticky uznávána v ostatních členských státech EU.
-
Přestože novela posiluje přeshraniční účinky restrukturalizace, v české praxi se tento institut zatím využívá jen omezeně.
Evropská unie loni dokončila revizi pravidel pro insolvenční řízení s mezinárodním prvkem. Novela nařízení o insolvenčním řízení, která nabyla účinnosti v listopadu 2025, přinesla změnu, jež může mít do budoucna významný dopad i na českou praxi. Veřejná preventivní restrukturalizace a restrukturalizační správce se nově staly součástí unijního rámce, což znamená automatické uznávání soudních rozhodnutí napříč členskými státy EU.
Přestože se tento institut v České republice zatím využívá spíše okrajově, právní a praktické důsledky změny jsou zřejmé. Jaké místo má preventivní restrukturalizace v evropském insolvenčním systému a co konkrétně novela znamená pro české podnikatele i věřitele, vysvětluje legislativec Ministerstva spravedlnosti a národní expert Rady EU Mgr. Marek Pizur.
Podle legislativce odboru insolvenčního, soudních znalců a tlumočníků Ministerstva spravedlnosti Mgr. Marka Pizura spočívá přínos nařízení zejména v automatickém uznávání pravomocných rozhodnutí vydaných v rámci insolvenčního řízení některého členského státu i v jiných členských státech Evropské unie. Připomeňme, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023, o restrukturalizaci a insolvenci, přispěla k odstranění překážek fungování vnitřního trhu a uplatňování základních svobod tím, že přinesla harmonizovaná pravidla týkající se nástrojů preventivní restrukturalizace a včasného varování podnikatelů před hrozícím úpadkem, jakož i druhé šance pro případ úpadku v podobě oddlužení.
„Tato směrnice o restrukturalizaci a insolvenci byla do českého právního řádu zapracována v části týkající se rámců preventivní restrukturalizace především zákonem č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci. Uvedený předpis poskytuje podnikatelům nové vnitrostátní postupy pro vyřešení jejich finančních potíží, a to jednak preventivní restrukturalizaci, která může za stanovených podmínek probíhat i neveřejně, jednak veřejnou preventivní restrukturalizaci, která je speciálně upravena částí čtvrtou předmětného zákona,“ sdělil Konkursním novinám Mgr. Marek Pizur a jedním dechem dodal, že podle § 104 odst. 1 zákona se pro veřejnou preventivní restrukturalizaci a restrukturalizační řízení vedené podle této části použije přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým je právě nařízení o insolvenčním řízení.
Podle Mgr. Pizura se také objevila zcela nová role restrukturalizačního správce, která je upravena zejména v části třetí hlavě I. dílu 3. zákona o preventivní restrukturalizaci. „V návaznosti na uvedení českého práva do souladu s požadavky unijní směrnice týkajícími se rámců preventivní restrukturalizace se odborná veřejnost zajímala o provedení související revize nařízení o insolvenčním řízení zohledňující nové právní nástroje,“ sdělil Mgr. Pizur.
Právní pinpong mezi Českou republikou a EU
Poté, co byl na unijní úrovni zahájen řádný legislativní postup k novele nařízení o insolvenčním řízení, podle slov Mgr. Pizura „Ministerstvo spravedlnosti oznámilo jako gestor odpovědný za transpozici směrnice o restrukturalizaci a insolvenci a za implementaci nařízení o insolvenčním řízení Evropské komisi, že Česká republika (v návaznosti na změny provedené ve vnitrostátní právu – pozn. red.) požaduje v příloze A k výčtu českých insolvenčních řízení doplnit veřejnou preventivní restrukturalizaci a v příloze B do výčtu českých insolvenčních správců přidat restrukturalizačního správce. „Přitom bylo zapotřebí řádně zdůvodnit, že veřejná preventivní restrukturalizace i restrukturalizační správce splňují veškeré předpoklady stanovené články 1 a 2 nařízení o insolvenčním řízení,“ zdůraznil Pizur.
Ministerstvo spravedlnosti zejména Evropské komisi pak následně podle Mgr. Pizura předestřelo, že v případě veřejné preventivní restrukturalizace se jedná o kolektivní rámec, v němž mohou všichni věřitelé dlužníka uplatnit své pohledávky (tzv. aspekt kolektivnosti – pozn. red).
„Restrukturalizační soud oznamuje zahájení veřejné preventivní restrukturalizace publikací vyhlášky, jedná se tedy o takzvaný aspekt publicity. Podnikatel musí být v určité míře finanční tísně, aby mohl tento postup zahájit, musí tedy existovat aspekt vztahu k insolvenci. Předmětný rámec poskytuje možnost využít dočasné přerušení řízení vedených k vymáhání individuálních nároků. Tuto možnost soud povolí na žádost podnikatele, aby umožnil jednání mezi dlužníkem a jeho věřiteli s cílem zabránit úpadku. V případě insolventnosti podnikatele by veřejná preventivní restrukturalizace byla ukončena a bylo by zahájeno insolvenční řízení, byl by jmenován insolvenční správce a dlužník by podléhal soudnímu dohledu,“ uvedl Mgr. Pizur. Z výše uvedeného je podle něj zjevné splnění předpokladů podle čl. 1 nařízení o insolvenčním řízení.
Připomeňme, že kromě České republiky oznámilo Evropské komisi relevantní změny vnitrostátní legislativy spočívající v zavedení nových insolvenčních řízení a/nebo insolvenčních správců také Slovensko, Estonsko, Španělsko, Itálie, Belgie, Malta, Lucembursko, Bulharsko, Španělsko a Francie. Samotný řádný legislativní proces byl dokončen vyhlášením aktu v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 10. 2025 jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2073 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení za účelem nahrazení jeho příloh A a B. Tato novela nabyla účinnosti 6. listopadu 2025. Mezi zásadní praktické dopady uvedené v této novelizaci nařízení o insolvenčním řízení patří mimo jiné to, že rozhodnutí soudů přijatá v rámci české veřejné preventivní restrukturalizace budou automaticky uznávána a vykonávána v jiných členských státech EU za obdobných podmínek jako rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení. Současně také ale budou recipročně na území České republiky uznávána a vykonávána rozhodnutí soudů nebo jiných orgánů vydaná ve veřejném rámci preventivní restrukturalizace jiného členského státu, který je rovněž uveden v příloze A nařízení o insolvenčním řízení.
„Kromě toho bude restrukturalizační správce, případně jiná osoba uvedená v příloze B, moci vykonávat veškeré pravomoci nejen v domovském, ale i v jiném členském státě EU za podmínek stanovených nařízením o insolvenčním řízení,“ podotýká Mgr. Pizur.
Zatím se moc nevyužívá
Z veřejně dostupných informací restrukturalizačního rejstříku[1] vedeného Ministerstvem spravedlnosti je zřejmé, že institut preventivní restrukturalizace doposud nenalezl v českém prostředí širšího uplatnění. Doposud jsou evidovány tři případy vedené u Městského soudu v Praze, ve který došlo k uveřejnění vybraných informací o probíhající preventivní restrukturalizaci, a to vždy v souvislosti s návrhem a vyhlášením všeobecného moratoria podle § 73 a 74 zákona o preventivní restrukturalizaci. „Případ veřejné preventivní restrukturalizace podle části čtvrté zákona o preventivní restrukturalizaci, pro který by novelizace nařízení o insolvenčním řízení mohla být relevantní, však v české praxi ještě zaznamenán nebyl. Je tedy na co se těšit,“ soudí Mgr. Pizur.
Restrukturalizační rejstřík je dostupný z: https://repr.gov.cz/ResRejstrik. ↑
Autor: Petr Blahuš
