Editorial
20.02.2023
Máme za sebou věru nepěkný čas. Čas, kterému kromě negativních ekonomických zpráv dominovala volba hlavy státu. Byla vedena kampaní, kterou i premiér Fiala nazval odpornou a asi nejhorší v naší historii. Ta míra nenávisti byla prostě šílená, a dnes už je zřejmé, že jsme prohráli všichni – protože prohrála slušnost i česká demokracie. Snad už ale aspoň emoce trochu opadnou a čas kolektivního zatmění mozků trochu pomine. Leč náprava toho, co bylo spácháno, bude nemožná, nebo na celé roky. Před Pavlem, který sice opakovaně tvrdí, že chce být prezidentem všech, totiž stojí nemožná „mise“. Nejen, že míra rozdělení společnosti se při řádění jeho fanoušků v Jablonci podle části politologů přiblížila „měkké občanské válce“. Ale také proto, že pro své nepatrné pravomoci si bez souhlasu vlády, která ho na Hrad protlačila, ani nepověsí čepici na věšák. Takže republika zůstane dál rozdělena na půl…
Tak či tak, už i na mne toho bylo moc: všudypřítomná nenávist, dělení napříč rodinami a kamarády ve stylu „volíš Losnu nebo Mažňáka“, nadávky, výhružky smrti a la sicilská Mafie, takže jsem si naordinoval detox a odjel do ciziny. Navíc, když takové vášně vzbuzují dva komunisté, které si národ po 33 letech od tzv. Sametu dobrovolně volil do čela státu, tak je slovy klasika „něco shnilého ve státě dánském“. A nelze než dát (smutně) za pravdu exšéfovi KSČM Filipovi, podle kterého je to potvrzení „dobré kádrové politiky KSČ“. Když vám ale na sociálních sítích začne nadávat a vyhrožovat příslušník PČR jen proto, že (asi) nevolíte jeho Losnu, ale (asi) Mažňáka, tak tady končí legrace. A je úplně jedno, že dotyčný vystupuje – dost možná jako provokatér – nestatečně pod falešným nickem Československé přilby. Jak ale mohl onen jihlavský Columbo vědět, koho chci (a zda vůbec) volit, když kandidátů bylo původně osm a možností volit dokonce devět – stačilo se zachovat jako hudebník Kocáb a prostě zůstat doma? Nota bene, když na rozdíl od éry komunismu volit ani není povinné? Pokud ale represivní složka státu – a policisté jako jedni z mála dostali od vlády letos opravdu pořádně přidáno, takže jsou její oporou – jde po novinářích, oněch hledačích pravdy, tak jsme bez přehánění na pokraji nové totality. A nemělo by nikoho uchlácholit, že se zatím jedná „jen“ o novináře, popřípadě si myslet, že to je fake. Ten to totiž rozhodně není; stačí si přečíst na webu Krizového informačního týmu MV, jak si jeho úředníci představují v praxi svobodu slova ve smyslu Článku 11 našeho nejvyššího zákona. Ale třeba tito mileniálové pochopili Orwellův román 1984 ne jako varování, ale jako manuál? Ovšem pozor: až jednou budeme umlčeni my, „hlídací psi demokracie“ – a MV ČR chce za prosazování svobody slova i zavírat do vězení – tak až přijde na řadu tento skeptik, nebude pak už zde nikdo, kdo by mohl (a chtěl) vystoupit na jeho obranu. Že mé obavy o zachování demokracie jsou na místě, svědčí i slova senátorky a právničky JUDr. Kovářové, která nám poskytla exkluzivní rozhovor do příštího čísla. A jen připomenu, že obavy o posílení státu na úkor lidských práv sdílel v minulém čísle i prezident Unie obhájců JUDr. Sokol.
Dobře nedopadl tento měsíc ani z hlediska ekonomiky. Stav státní kasy a rekordně vysokou inflaci už opakovaně a veřejně kritizuje i Fialův NERV. Viceguvernérka Zamrazilová zase varuje před pádem do recese a doufá, že k 20 % infl ace nevystoupí. A do třetice všeho špatného už i sám šéf fi nancí Stanjura (ODS) přiznává, že letošek bude pro ekonomiku horší, než sám čekal, a hospodářství klesne hlouběji, než byly vládní prognózy.
Tak snad už se k nám aspoň dostanou už od léta chybějící antibiotika..
Petr Blahuš
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08