Úkol pro novou vládu
České ekonomice se daří. Ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,7 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 2,5 procenta. Začátkem října Český statistický úřad potvrdil předběžný odhad, který řadí naši republiku v tomto směru mezi špičku Evropy. Klesá i nezaměstnanost. Koncem září evidoval Úřad práce ČR 284 915 uchazečů o zaměstnání, nejméně od května 1998, a podíl nezaměstnaných osob klesl na 3,8 procenta. V mezinárodním srovnání tak měla Česká republika nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.
To je ta dobrá zpráva. A ta špatná? I když se ekonomice daří a nezaměstnanost klesá, Češi stále nesplácejí své dluhy tak, jak by měli, takže počet exekucí roste. V prvním pololetí jich bylo nařízeno 355 774 nových, o tři procenta více než ve stejném období loňského roku. Proti druhému pololetí 2016 vzrostl jejich počet o sedm procent, takže jich exekutoři dnes evidují kolem 4 464 000.
V pololetním srovnání se situace nezlepšila ani u takzvaných vícečetných exekucí. Statistiky potvrdily, že 49 procent osob s exekucí jich má na sebe vedeno čtyři a více, 17 procent dokonce deset a více, takže exekuce se koncentrují na stále užší okruh dlužníků. U většiny pohledávek je u lidí, kteří čelí zároveň několika exekucím, prakticky nemožné dlužnou částku v rozumném čase vymoci. Na jedné straně je sice méně nových exekučních případů, nicméně jejich celkový počet roste. Z toho plyne, že se exekutorům daří vymáhat stále méně pohledávek. To jen potvrzuje, že se vymahatelnost dluhů snižuje a legislativní změny, které by ji pomohly zvýšit, nepřicházejí. S neplatiči nájmů a místních poplatků mají problémy i města a obce. Upomínky bývají na nic a úřady zaplavuje agenda spojená s pohledávkami.
V této souvislosti ještě jeden zajímavý údaj. Podle analýzy poradenské firmy Bisnode 8200 českých firem má vlastníka s trvalým bydlištěm na adrese radnice. Podobně se takoví lidé nacházejí i ve statutárním orgánu či v dozorčí radě firmy. Tyto společnosti tvoří téměř dvě procenta počtu všech firem v Česku. Dalo by se tedy říci, že některým bezdomovcům se daří celkem dobře.
Bohužel, není tomu tak. U osob, které mají trvalý pobyt na adrese městského, respektive obecního úřadu, existuje riziko, že se záměrně skrývají před kontaktováním ze strany věřitelů či státu, nebo ve statutárním orgánu firmy hrají roli takzvaného bílého koně. Může samozřejmě jít i o zkrachovalé podnikatele. Ve srovnání s ostatními společnostmi jsou firmy „bezdomovců“ výrazně častěji na seznamu nespolehlivých plátců DPH nebo postiženy úpadkem, exekucí, případně insolvencí. Z analýzy je zřejmé, že přítomnost osob s adresou na radnici mezi majiteli nebo statutáry firem představuje v obchodním styku výrazně zvýšené riziko.
Snad se i těmito problémy začne po volbách nová vláda zaobírat. Čím dříve se tak stane, tím lépe.
Karel Žítek
šéfredaktor
