Dopad covidu na současnou insolvenční situaci v České republice

CEVRO institut v samém srdci Prahy hostil den po svatém Jiří jubilejní V. ročník odborného sympozia Stálé konference českého práva, a to v rámci 5. středočeského právnického dne. Téma to bylo značně přiléhavé: Insolvence před covidem – v pandemii – po covidu, a to vzhledem k tomu, že minulý ročník právnického dne zařízla česká vláda právě kvůli nástupu další koronovirové vlny.

Sedm desítek účastníků už tradiční akce, tvořící obsahovou náplň Středočeského právnického dne se sešlo v CEVRO Institutu v Praze k debatě, která se konala pod záštitou předsedy Krajského soudu v Praze Ljubomíra Drápala. Úvodní slovo v bloku celkem sedmi přednášejících měl JUDr. Karel Havlíček (který jako zakladatel Stálé konference českého práva celou konferenci také moderoval) a podle něhož právě poslední dva roky představovaly významný posun v našem vnímání práva. „Sen o nepřekonatelnosti a bezchybnosti liberální demokracii skončil tak rychle, že se o tom sociálním inženýrům ani nezdálo,“ uvedl Havlíček. Zmínil kromě Covidu také válku na Východě a připomněl i vliv dopadů přírody: globální změna klimatu, pokračující sucho, kohorty dosud neznámých vlivů. „Následkem toho všeho je krom jiného likvidace střední třídy a drahota dusící celou společnost,“ zdůraznil Havlíček.

Samotnou konferenci zahájil předseda Krajského soudu v Praze JUDr. Ljubomír Drápal slovy, že možná by bylo lepší dát tomuto setkání nový, výstižnější název: Insolvence před inflací – za inflace – po inflaci. „Inflace bude mít na současnou českou společnost bezesporu větší dopad, jak Covid. Její vrchol je jistě před námi a projeví se na výrazném navýšení počtu dlužníků. Možná nám ale zkušenosti z doby covidové umožní lépe pomáhat dlužníkům i v době inflační,“ sdělil Drápal. Zmínil také posun ve vnímání priorit u soudů, alespoň u toho středočeského, kde už nedominuje trestní právo, ale rodinné (péče o děti). „Také insolvence nyní patří ke stěžejním bodům náplně práce našich soudů,“ dodal Drápal.

Úvěr je trochu jako konzumace drog

Jako druhý si vzal slovo Mgr. Rostislav Krhut z Krajského soudu v Ostravě s přednáškou na téma, co se bude dít s majetkem podnikatele v oddlužení a úvěruschopnost takového oddluženého dlužníka. Pravidla pro oddlužení podnikatelů by podle něj měla být stejná jako u každého dlužníka a zmínil problematiku úvěruschopnosti oddluženého dlužníka. „Platí pro něj stejná pravidla jako pro každého dlužníka. Každé oddlužení má svá pravidla,“ prohlásil Krhut. Proto by se podle něj současná pravidla neměla měnit a dlužník nemůže doufat, že bude bez dalšího provozovat své podnikání. „Dlužník nemůže doufat, že může bez jakýchkoliv omezení očekávat pokračování ve svém podnikání během oddlužení, a věřitelé prostě mají smůlu a musí se spokojit jen se získáním malých částek. Po pěti letech navíc vše skončí,“ řekl Mgr. Krhut. Zároveň upozornil také na fakt, že 90 procent problémů u fyzických osob spočívá v nesplácení svých dluhů, úvěrů atd. Soudce ostravského Krajského soudu také připomněl, že dlužník má podle dikce povinnost změnit svou podnikatelskou aktivitu, pokud je to pro věřitele lepší či výhodnější: takže je např. povinen podle vyhlášky ukončit své podnikání a přejít do jiného pracovního poměru, třeba zaměstnaneckého, pakliže by z toho pro něj plynula vyšší odměn za vykonanou práci – protože to je pro jeho věřitele výhodnější, neboť může očekávat získání více peněz nebo alespoň rychlejšího splacení oddlužení. „Může jít také do reorganizace, nikdo mu v tom nebrání, je to ale závislé na souhlasu věřitelů,“ podotkl Krhut.

Dlužník, který úspěšně prošel oddlužením, si podle něj také s sebou stále nese informaci o výrazném riziku, tedy že zase spadne do dluhů. Krhut také proto varoval před poskytováním úvěrů těchto osobám po určitou dobu. „Nemělo by se jim znovu půjčovat,“ domnívá se Mgr. Krhut a varovně upozornil: „Úvěr je trochu jako konzumace drog.“

Nejednotnost českých soudů na paškále

Po něm vystoupila soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Jitka Drobná s přednáškou na téma „Problematika splnění oddlužení po novelách insolvenčního zákona.“ Jak konstatovala, velmi často vzniká u dlužníka nový dluh. „Soud musí odpovědně zkoumat dlužníkovu poctivost. Pak je také nutné zkoumat míru jeho zavinění- je to jeden z důvodů pro zrušení oddlužení,“ uvedla Drobná. Také podle ní se v oddlužení promítl dopad pandemie Covid 19.

Soudkyně také kladla důraz na prevenci a na zvyšování finanční gramotnosti obyvatel. „Věřte mi, lépe nebude,“ rozloučila se s posluchači JUDr. Drobná. Po ní vystoupila její kolegyně z Krajského soudu v Praze soudkyně JUDr. Naděžda Křivánková s přednáškou na téma „Typové nedostatky podání insolvenčních správců a vybrané problémy jejich odměňování.“ Přiznala, že v tomto směru trpí české právo citelnými problémy, vyplývajícím z nejednotnosti rozhodování soudů, a to jak Nejvyššího soudu, tak prvoinstančních a také krajských. „Asi největším problémem při určování odměny insolvenčního správce v současné době je výše odměny za přihlášky. V tomto směru je česká rozhodovací praxe poněkud nejednotná v tom, zda náleží insolvenčnímu správci odměna podle počtu přezkoumaných přihlášek, nebo podle počtu přihlášených věřitelů. Tato rozdílnost názorů panovala dokonce i u Vrchního soudu v Praze,“ sdělila Křivánková s tím, že nejednotné rozhodování bylo typické pro Vrchní soudy. Další velká nejednotnost u ní panovala při určení výše odměny v případech úmrtí jednoho dlužníka při společném vlastnictví manželů, a to také u senátů Vrchních soudů.

Dalším vystupujícím byl další soudce Krajského soudu v Praze, JUDr. Miroslav Kalný, jenž si připravil přednášku na téma: Typové nedostatky podání účastníků v incidenčních sporech.

Mezi ně patří např. tzv. odpůrčí žaloby o náhradu škody nebo spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek. Popsal také problematiku excidančních žalob a podmínky nutné k jejich úspěchu.

Následující vystoupení patřilo kolegyni JUDr. Kalného z KS Praha Mgr. Zuzaně Hemelíkové s tématem odpovědnost za škodu v souvislosti s insolvenčním řízením, kterou kvůli svému zdravotnímu stavu odprezentovala vsedě. I tak ale – podobně jako řada jejích předřečníků- výrazně přetáhla časové okénko na svůj příspěvek.

To naopak nepřekročil její následovník a kolega z pražského Krajského soudu JUDr. Michal Tomáš, jenž se uvedl zajímavým referátem na téma „Některé aspekty průniků trestního a insolvenčního práva.“  Ignorací insolvenčního řízení, resp. nadřazování trestního práva nad civilním se podle něj lze dostat do značných problémů.

Jako poslední pak na sympoziu vystoupil JUDr. Jiří Grygar, PhD. místopředseda Krajského soudu v Praze, který přednesl příspěvek na téma: Problematické oblasti aktuálního vývoje insolvencí – aneb Postcovidový syndrom insolvenčního práva. „Podle mě to justice za poslední dva covidové roky zvládla se ctí,“ řekl Grygar a to přes extenciální nárůst byrokracie.  Co se týče oddlužení, tak jejich počet je setrvávající, resp. lehce klesající.

V závěru své přednášky JUDr. Grygar také zmínil dopady současné ukrajinské krize na Českou republiku, resp. její právní situaci. „Ve vztahu k občanům Ukrajiny je nepravděpodobné, že by byla v blízké budoucnosti zahajována insolvenční řízení,“ dodal Grygar. S tím ovšem nesouhlasil v rozhovoru s Konkursními novinami po skončení sympozia Mgr. Rostislav Krhut z Krajského soudu v Ostravě. „Klidně si takovou situaci dovedu představit,“ uvedl Krhut.

(pb)