Die Welt píše, Česká republika je nemocný muž Evropy

Česká republika čelí výzvám, ale se soustředěnými reformami a podporou inovací může znovu získat svou ekonomickou sílu.

Domácí průmysl stagnuje, drtí ho jedny z nejvyšších cen energií na celém kontinentu, a zároveň zahraniční investice, které by nás nakoply, do republiky neproudí. Německá média nás za to označují jako odstrašující příklad neschopnosti.

Přitom premiér Petr Fiala (ODS) už přes čtvrt rokem uvedl, že restart České republiky je nutný, protože v řadě věcí zaostáváme. „Lidově řečeno, ujel nám vlak,“ prohlásil doslova premiér. Nedosti na tom nyní, o dva měsíce později, je ještě hůř. Česká republika se, jako doslova a do písmene jediná a poslední v celé Evropě stále nevrátila na předcovidovou úroveň HDP. „Je to smutná realita a jde v podstatě o to, že každý měsíc nová sada ekonomických dat potvrzuje, že Česká republika není v dobré kondici, průmysl klesá, maloobchodní tržby klesají, hrubý domácí produkt klesá,“ uvedl pro ČT v reakci na tyto výsledky hlavní ekonom Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek. Reagoval tak na citace německého deníku Die Welt, která o České republice píše jako o „nemocném muži Evropy“ a dodává, že pro všechny své sousedy a koneckonců i pro celou Evropu jsme varováním. „Česká republika je každopádně pro Německo rozhodně varovným signálem. Pozorujeme dlouhodobě slabý růst české ekonomiky. Česká ekonomika stále ještě nebyla schopná udělat skok z úspěšného, ale zastaralého ekonomického modelu z 90. let po revoluci, k modelu rozvinutému a technologicky náročnému,“ napsal Tobias Kaiser, autor předmětného článku v Die Welt.

Důvody? Opakované a ty samé, chyby státu

Za problémy tuzemské ekonomiky stojí podle řady expertů hlavně dvě věci: jednak byrokratické peklo, chybějící dálnice i lidi, a podnikatele, onu páteř státu, navíc ještě drtí vysoké ceny energií. „Naše ekonomika je založená mimo jiné na levných energiích. Ale levné energie už nebudou,“ varoval Marek s tím, že teď už bude jenom hůře. Konečně, i podle Energetického regulačního úřadu vzroste v dohledné době cena regulované složky elektřiny pro právnické osoby a firmy až o 200 procent.  Nedosti na tom, znovu se obnovuje rovněž poplatek za obnovitelné zdroje, a také on ještě ke všemu stoupne. „Všichni počítali s tím, že se poplatek za obnovitelné zdroje oproti roku 2023, kdy je odpuštěn, vrátí zpátky. To firmy měly ve svých kalkulacích zakomponované. S čím ale nikdo nepočítal, je to, že ten poplatek se nevrátí ve stejné výši, jako byl v roce 2022 a v předchozích letech, ale že bude sedmkrát vyšší,“ říká podnikatel Petros Michopulos, jenž pracuje ve dřevozpracovatelském průmyslu. Jeho firmu bude prý poplatek stát desítky milionů korun ročně, v rámci celé skupiny to budou dokonce celé stovky milionů. Podobně to vidí inovátor a spoluzakladatel firmy nanoSPACE Jiří Kůs. „Máme svoji vývojovou firmu, kde máme pronajaté velké laboratoře, a tam se díky zdražení energií zvednul nájem na dvojnásobek,“ uvedl Kůs, jenž je zároveň předseda Asociace nanotechnologického průmyslu.

Ovšem podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se prý firmy mají příští rok naopak těšit na zlevnění. „Celková cena v roce 2024 pro ně bude nižší než v roce 2023. Jenom ten pokles není takový, jak oni by si přáli,“ slibuje ministr za ODS. S tím ale hrubě nesouhlasí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Podle našich propočtů ceny opravdu pro mnoho firem stoupnou,“ zkritizoval Stanjuru Špicar.

Jak také experti upozorňují, Česká republika, resp, její ekonomika a průmysl, potřebují investice ze zahraničí. Jenže loni jich sem přiteklo vůbec nejméně od samotného vstupu země do Evropské unie v roce 2004. „Často ten projekt investorům nevychází finančně. Jednak tam jsou obrovské ceny vstupů, energie a druhak máme nejhorší systém investičních pobídek v regionu, takže když toto všechno sečtete, tak to samozřejmě není optimální,“ vysvětlil situaci ČT ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba. Přitom právě investiční pobídky mají investory nalákat, ovšem celý systém fungoval jen do momentu, než se do něj před pěti lety vložil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). A tak namísto jasných pravidel pro všechny teď o každé pobídce rozhoduje individuálně a zvlášť vláda. „Předchozí Babišova vláda ho změnila a vyloženě to s prominutím zvorala a ten zákon pokazila, protože ho znetransparentnila. Dokonce se stal potenciálně korupčním,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar s tím, že oni jako Svaz průmyslu před tím velmi varoval, aby to vláda nedělala. „Jenže ona to udělala a znamenalo to, že investor šel do obrovské neznámé, zdali pobídka bude udělena, nebo nebude. Když nebyla, tak vlastně ani nevěděl proč,“ dodal Špicar.

Ale to pořád ještě není všechno: když už se přesto u nás někdo chystá investovat svoje peníze, současná vláda tomu rozhodně nejde naproti. Jako odstrašující příklad lze směle uvést krach projektu Gigafactory v Líních u Plzně. Premiér Fiala (ODS) se sice odvolává na koncern Volkswagen, jenže k rozhodnutí Volkswagenu přispěla i jeho vlastní, jím řízená vláda. Místo přípravy technologického parku skutečně neudělala prakticky nic a německému Volkswagenu se do přestavby českého letiště v Líních nechtělo. Vládní ministři přesto svůj (ne)postup hájí: „Volkswagen nerozhodl, že postaví gigafactory jinde v Evropě, to by byl neúspěch vlády. Volkswagen řekl, že v tuto chvíli si dává pauzu,“ tvrdí poněkud alibisticky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Kdyby opravdu byly podmínky na naší straně lepší a český přístup rychlejší, flexibilnější, tak jsme nemuseli čekat až do toho bodu, kdy Volkswagen zjistil, že novou továrnu vlastně nepotřebují,“ oponuje mu ekonom Marek. „Kdybychom tu měli připravenou zónu, jak se říká v mašličkách, v tuhle chvíli už by se baterkárna stavěla,“ říká Votruba a suše dodává: „Česká republika zamrzla v pubertě.“

Státu a jeho tuzemskému průmyslu ovšem nenahrává ani postoj k elektromobilitě, i když popravdě v tomto směru narůstá vůči ní odpor i v dalších evropských zemích, například Velké Británii. „České republice také nepomáhá to, jak jsme skeptičtí vůči novým trendům a technologiím. Když prostě zahraniční investor vidí, jak se díváme na elektromobilitu téměř jako celá země i včetně veřejnosti, tak si rozmyslí, jestli tohle je destinace, kde do téhle progresivní oblasti bude investovat,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Mně připadá, jako kdyby Česká republika zamrzla v pubertě,“ použil na vlas stejná slova, jako Votruba předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jůs. „My pořád koukáme, kdo nám chce, jak ublížit. Evropská unie, předtím to byli Rusové, Němci a pořád někdo.“ Přitom právě elektromobilita má být zároveň to, co Česko znovu vrátí do hry. Aspoň podle premiéra Fialy. Baterky do elektromobilů se vyrábějí z lithia a jeho ložisko leží v Krušných horách. O jeho těžbě mluvil už Fialův předchůdce Babiš, když před volbami v roce 2017 řekl, že tehdy vládní ČSSD chtěla lithium za dva tisíce miliard ukrást Čechům. Babiš tenkrát volby vyhrál a podle zástupců místní správy v Dubí se dál už fakticky nic nedělo. Jenže se nic nezměnilo ani po dvou letech vládnutí nové vlády Pětikoalice, stále se netěží. „Pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026,“ slíbil před čtvrt rokem premiér Fiala. „Bavíme se o roku 2027. Už dávno jsme překonali období rozvah a analýz, dělají se konkrétní projektové dokumentace,“ upřesňuje Hladík. „Od okamžiku, kdy jsme začali uvažovat o těžbě lithia, uběhlo šest let a nic se nestalo. Je to další z ukázek toho, jak nás byrokratický moloch brzdí, je to jedna z největších brzd,“ kritizuje státní mašinerii ekonom Marek.

Suma sumárum: České republika neprosperuje, a asi ještě ani dlouho nebude. „V příštím roce by měl být růst HDP kolem dvou procent,“ říká povinně optimisticky šéf resortu financí Stanjura (ODS). Jenže podle nezávislé ČNB má české HDP vzrůst jen o 1,2 procenta. A návrat před covid? S takou nejdříve za dva roky. „Ani příští rok nebude stačit k tomu, abychom se vrátili na předcovidovou úroveň,“ uvádí hlavní ekonom z Natland Petr Bartoň.

Autor: Petr Blahuš (RED)

Foto: Archív KN (Pexels.com)