Další český soud poslal k čertu naděje, že by tisíce českých majitelů Škodovek a Volkswagenu dostaly – tak jako třeba Němci, Britové nebo Američané – odškodnění od německého koncernu Volkswagen za to, jim prodal auta s nelegálním softwarem snižujícím laboratorní výsledky emisí.
Podle řady odborníků na právo je to důkazem pořekadla: „Quod licet Iovi, non liced bovi“, tedy že Češi jsou i po skoro třech dekádách stále občany druhé kategorie. Alespoň pro Němce, kteří odškodnění za tutéž fintu příslušníkům velkých národů vyplatili v rámci celosvětového skandálu tzv. Dieselgate.
Vrchní soud v Praze totiž pravomocně zamítl žalobu, v níž chtělo 2500 řidičů dohromady bezmála půl miliardy za to, že jim německý koncern Volkswagen (včetně kdysi českého rodinného stříbra, Škody Auto) prodal vozy s nelegálním softwarem snižujícím laboratorní výsledky emisí. Senát Vrchního soudu České republiky navíc svým krajanům zatrhl šanci na zadostiučinění a finanční kompenzaci bez toho, že by se jejich argumenty vůbec nějak zabýval. I přesto musí Češi navíc německému Volkswagenu a Škodě Auto zaplatit 1,6 milionu korun za náklady soudního řízení.
Vyšetřování skončilo – zapomeňte?
Jako advokáti v de facto hromadné žalobě vystupovala na straně poškozených firma Dieselgate s.r.o., známá hlavně přes advokáta Davida Kuboně a investora Martina Kodýtka. V případě, že by zvítězila, získala by z odškodnění 20 procent pro sebe jako provizi. Němci naopak tvrdili, že českým řidičům aféra Dieselgate nijak neuškodila, protože podle nich údajně jejich vlastní tajný emisní software nezpůsobil, že by auto špatně jezdilo nebo mělo vyšší spotřebu nafty po odstranění programu. „Software nemohl klamat vlastníka vozidel. Neměl totiž vlastnosti, které by ovlivňovaly charakter vozidla,“ prohlásil zastupující advokát německého Volkswagenu Robert Němec. Proč ale tedy koncern vyplatil tisícům občanům velkých zemí a mocností stamiliony eur a dolarů za tentýž podvod, však už Němec nevysvětlil.
Chtělo to hromadné žaloby – zákon ale stále není
Celá lehce skandální soudní pře je typickou ukázkou toho, jak v České republice chybí dobrý zákon o hromadných žalobách. Ten tu totiž i navzdory nařízení EU stále chybí, podle řady odborníků kvůli tomu, že ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě upřednostnilo před závazky k EU výrobu opakovaných vládních populistických tzv. Milostivých lét. To mimochodem pod podmínkou anonymity sdělili Konkursním novinám i někteří pracovníci legislativní sekce resortu spravedlnosti. (Co na tom, že zatím ani jedno tzv. Milostivé léto nepřineslo žádné hmatatelné úspěchy ve formě statisíců oddlužení, jak o tom básnili levicoví aktivisté z tzv. neziskovek nebo jeho populističtí tvůrci?)
Dosud tak ve velkých spotřebitelských kauzách musí v České republice každý poškozený sepsat a podat sám za sebe vlastní žalobu, plus uhradit soudní poplatky. Protože to je procesně i administrativně velmi náročné, dosud se o to právě kvůli absenci zákona o hromadných žalobách nikdo u nás vlastně ani nepokusil. Poslanecký šlendrián a typická pracovitost našich politiků tak způsobily, že se v tomto případě, pro obejití tohoto právního vakua, sepsala firma Dieselgate s jednotlivými poškozenými lidmi smlouvu, že má pověření za ně jednat a pod svým jménem pak obě německé automobilky zažalovala. Příliš formalistické a na slovíčkách na úkor prostého rozumu a citu pro spravedlnost bazírující české soudy ale tento postup zpochybnily, když konstatovaly, že „…takzvané nepřímé zastoupení (tedy že žalobu podává někdo jiný, než komu měla vzniknout škoda) není podle zákonů přípustné…“ Připomeňme, že jak o tom už Konkursní noviny psali, tyto soudní pře byly dvě – ta druhá v kauze Safe Diesel versus Volkswagen a Škoda Auto – je zatím nepravomocně ukončena u soudu v Mladé Boleslavi také v neprospěch 7500 českých řidičů. Takže firma Dieselgate sro. , zastupující skoro 6000 klientů prakticky hodila ručník do ringu a krajskému soudu ani nezaplatila soudní poplatek ve výši čtyř milionů korun. Z tohoto důvodu pak krajský soud v Praze její žalobu zamítl, a vůbec přitom neotevřel otázku, zda Volkswagen a Škoda Auto vlastníky aut poškodily, a jeho postup stvrdil odmítnutím žaloby Vrchní soud v Praze. „Rozhodnutí soudu prvního stupně, který řízení v celém rozsahu zastavil pro nezaplacení doplatku soudního poplatku, je podle odvolacího soudu správné,“ napsal v rozsudku předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Čurda. Jeho názor potvrdil i Nejvyšší soud, jehož výroky se mají řídit soudy nižších instancí.
Češi- untermensch EU?
Tisíce Čechů tak prohrály svůj boj s německým koncernem Volkswagen, ačkoliv se sami Němci celosvětově k falšování laboratorních emisních testů v roce 2015 přiznali. Tehdy musel Volkswagen pod tíhou důkazů přiznat, že se falešný software zabudoval do celkem 11 milionů automobilů. To v některých státech vyvolalo dokonce policejní vyšetřování – což zase donutilo spořivé Němce, aby se z viny vykoupili tučnými odškodněními, kterými vlastně přiznali svou vinu. K tomu ale nedošlo vůči Čechům: i proto, že Policie České republiky, navzdory svému heslu „Pomáhat a chránit“ proti německému koncernu žádné vyšetřování ani nezahájila. Přesto však marně advokáti českých řidičů před českými soudy upozorňovali, jak rozdílně se německý Volkswagen po propuknutí aféry v roce 2015 k českým majitelům aut zachoval. Například v USA vyplatili Němci vlastníkům jejich aut jednorázově až 10 000 dolarů. „Bolestné“ v řádech tisíců eur si také Francouzi, Španělé, Britové – a taky sami němečtí řidiči.
Jen Češi ostrouhali, čímž se podle svých advokátů potvrdilo, že jsem pro Evropskou unii stále zákazníky (a občany) podřadné druhé kategorie. „Ještě je možnost, že nám dá za pravdu Ústavní soud,“ doufá advokát Kuboň, ke kterému se hodlá přidat i právník František Honsa z advokátní kanceláře BBH, která zastupuje klienty Safe Diesel v druhém případě „hromadné žaloby“ českých majitelů německých aut proti koncernu Volkswagen.
(pb)