Placené

Ochrana před šikanózními návrhy

Úvodem do dalšího v řadě sérií článků o zákonu č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „insolvenční zákon“) se zaměřím na jeden negativní jev insolvenčního prostředí, a sice šikanózní návrhy, které jsou v soutěžním prostředí reálnou hrozbou.

IV. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Milada Tomková) částečně vyhověl ústavní stížnosti čtyř stěžovatelů a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces a právo na ochranu majetku.

Senát na své červencové schůzi podpořil kritické stanovisko své ústavní komise ke sněmovnímu postupu projednávání novely zákona o registru smluv, který jí v minulosti vrátila horní komora. Poslanci o ní dosud nehlasovali a naopak přijali vlastní předlohu.

   (1) Soupis se předkládá pouze na elektronickém formuláři, jehož náležitosti a formát stanoví prováděcí právní předpis.

   (2) Soupis a doplněný soupis zveřejní insolvenční soud v insolvenčním rejstříku neprodleně po jeho sestavení nebo doplnění.

Závazek po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob SOLUS mělo ke konci června 7,40 % dospělých občanů ČR (oproti 7,92 % v pololetí 2016). Rychlost poklesu počtu osob v prodlení se sice ve druhém čtvrtletí 2017 mírně zpomalila, i nadále však SOLUS zaznamenává ve většině krajů ČR pozitivní trend, kdy lidé hradí své závazky po splatnosti.

Pokud nějaký právní předpis funguje, změňme jej. Bude-li fungovat i poté, zásadně ho novelizujme. Až se praxe s těmito zásahy vypořádá, zrušme ho úplně a nahraďme jiným, který bude říkat na trojnásobném rozsahu totéž /1. Není nijak potěšující zjištění, že na tomto principu je český legislativní proces dlouhodobě a již poměrně konstantě ustálen, úpadkové právo nevyjímaje.

V těchto dnech se dostává do rukou nejenom odborné veřejnosti vydání publikace autorů Mgr. Renaty Valešové a Ing. Jaroslava Hradila pod názvem „Praktický komentář k zákonu o veřejných dražbách“. Vychází z potřeb praxe, dlouholetých profesních zkušeností autorů a může být využita nejenom jako průvodce procesem veřejných dražeb dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ale i jako praktická a srozumitelná pomůcka pro dražebníky, zájemce, kteří se o proces výkonu dražby zajímají, pracovníky na různých manažerských úrovních, či pro pracovníky státní správy a samosprávy. Rovněž tak insolvenční správce a likvidátory, kteří se správou a zpeněžováním svěřeného majetku z titulu svých pověření, zabývají.

Evropské právo ponechávalo oblast insolvenčního práva členským státům. Pro své zásahy do národních právních úprav využívalo prostředků norem kolizních, jak v nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, tak v novém nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení. Výjimkou byla specifická oblast finančních institucí, kde je regulace řešena cestou směrnic se zapojením národních regulátorů.