Naše téma

   Začátkem  července nabude účinnosti novela insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V této souvislosti jsme se soudců některých krajských soudů zeptali:

1. Jak se vy a váš soud připravujete na novelu insolvenčního zákona, která nabude účinnosti 1. července?

2. Byly s přípravou nějaké problémy? Pokud ano, tak jaké?

3. Jak se vypořádáte s faktem, že novela nabude účinnosti na začátku prázdnin a období dovolených?

   Tady jsou jejich odpovědi:

Kreditní karta je jeden z typů úvěru. Banka nebo nebankovní společnost schválí klientovi určitý úvěrový rámec, založí ke kartě účet a on používáním karty čerpá peníze. Banky nebo finanční instituce si ve valné většině případů účtují i pravidelné měsíční poplatky, což klienti vědí. Mnoho z nich ale zapomíná, že i za nepoužívanou kreditní kartu musí hradit pravidelné poplatky, takže ponechat ji měsíce někde v šuplíku není dobrý nápad. Z ročního rozpočtu mohou poplatky ukrojit stovky až tisíce korun.

Jak s kreditními kartami správně nakládat, o tom jsme hovořili s ředitelem Nebankovního registru klientských informací ing. Jiřím Rajlem.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) každoročně zaznamenává značný narůst počtu klientů, kteří mají exekuční srážku, nebo srážky z důchodu. Je tomu tak v případech, kdy byl nařízen výkon rozhodnutí soudem, výkon rozhodnutí ve správním řízení či v konkurzním řízení, ve vyrovnacím řízení a insolvenčním řízení srážkami z důchodu.

Elektronická evidence tržeb – nejnovější regulační krok státu – funguje více jak měsíc a půl. Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.

Pokud stát, kraj nebo obec způsobí škodu jako účastníci soukromoprávních vztahů, odpovídají za ni obdobně jako ostatní právnické osoby i osoby fyzické. Existují však případy, kdy škoda vznikne v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí státním orgánem, nebo orgánem územně samosprávného celku – obce či kraje – nebo v důsledku jejich nesprávného úředního postupu. Na tyto případy se vztahuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem. Na jeho základě je možné domáhat se po státu, obci nebo kraji náhrady škody způsobené právě při výkonu veřejné moci.