Dražby

V prosincovém vydání zveřejnily Konkursní noviny rozhovor věnující se novému zákonu o veřejných dražbách. Jelikož tento text obsahoval řadu silných a vůči vedení ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR) kritických tvrzení, rozhodli jsme se v rámci novinářské objektivity dát možnost zareagovat a vyjádřit se i druhé (kritizované) straně. Oslovili jsme proto vedení  MMR s nabídkou poskytnutí prostoru pro jejich reakci. Vedení resortu této nabídky Konkursních novin využilo a slovy své vrchní ředitelky pro řízení sekce ekonomicko-provozní Ing. Evy Štěpánkové  nám poskytlo následující exkluzivní vyjádření.

Za minulý rok zpeněžila dražební společnost PROKONZULTA v elektronických dražbách majetek za 733 milionů korun. Obhájila tak vítězství ve statistikách dražeb za uplynulý rok.

Jak Konkursní noviny již před časem psali, část dražebníků ostře vystupuje proti plánu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) připravit nový zákon o dražbách. Zákon nyní leží na poslaneckých stolících a má mimo jiné také obsahovat sankce za pletichy během dražeb. Navíc má smazat rozdíly mezi aukcí a dražbou.

V republikánské Francii již brzy proběhne dražba kytary, kterou  před skoro čtvrt tisíciletím daroval francouzský král Ludvík XVI. své manželce Marii Antoinettě. Aukční síň Aguttes odhaduje cenu bohatě zdobeného nástroje až na 80000 eur (cca dva miliony korun), napsal list The Times.

O úspěšných dražbách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) – třeba sbírkách známek nebo nemovitostí – nám v tomto čísle už vyprávěla jeho ředitelka, Mgr. Ing. Kateřina Arajmu, podle které se letos český stát zbavoval majetku v rekordním měřítku za celou svou dobu existence. Jenže jak se ukazuje, ÚZSVM si vede zdatně i při dražení předmětů do jisté míry řekněme netradičních a atypických. Třeba u erotických šidítek nebo u vojenských bunkrů z období před německou okupací Československa.

Ačkoliv novelizovaný občanský zákoník je ve svých pasážích týkajících se aukcí a dražeb už 10 let starý, jeho kritika – resp. kritika údajné nečinnosti ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a chaotičnosti kroků jeho Odboru veřejných dražeb, vedeného Ing. Zdeňkou Miklasovou, stále neustává. A faktem je, že podle dražební bubliny je MMR dlouhodobě zkostnatělé a nic nového pro dražební svět už snad 15 let neudělalo; také mnoho argumentů tohoto resortu je opravdu úsměvných. Například MMR nedávno odůvodňovalo vznik Realitního zákona tím, že reality u nás dělá kde kdo, a tak je nutné toto prostředí kultivovat, dát mu řád a eliminovat nekalé živly. Ačkoliv se na tomto poli u nás za čtvrt století udělalo nemálo a také trh se mezi tím už sám od sebe vytříbil, má nyní MMR za sebe potřebu to po tak dlouhé době začít regulovat zákonem a předpisy. Stejná situace nyní podle redakcí Konkursních novin oslovených dražebníků nastává, když MMR tvrdí, že zákon o veřejných dražbách (ZVD) zjednoduší přístup k dražební živnosti, takže dražby bude moci de facto dělat každý. A do třetice- když Česká asociace dražebníků tlačila na MMR, aby se zavedly jednotné formuláře, aby se více pracovalo elektronicky, nechtělo na nic z toho MMR ani slyšet – aby nyní s tímtéž přišlo jako (se svou) s převratnou novinkou. Přesto však dražebníci nyní doufají, že pokud návrh nového ZVD z pera MMR vůbec půjde do nějakého projednávání, zasáhne tam do něj ještě dost různých poslaneckých návrhů a v této fázi tam do něj přibude nějaký paragraf nebo formulace, která bude pro ně výhodnější.

A právě na to, co i po tak dlouhé době dražitele nejvíce tíží, jsme se zeptali jednatele severočeské dražební společnosti Dražbyprost s.r.o Kamila Stupky.

Léto bylo pro mě skutečné horké. Řešil jsem zakleknutí MMR a možná bude i následovat další. Není tedy divu, že až se zpožděním jsem zaregistroval zprávu v médiích, že ministr dopravy Martin Kupka předloží vládě ČR na podzim nový sazebník pokut pro řidiče (viz Novinky.cz ze dne 18.07.2022). Měl by platit od ledna 2024. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) má již dávno sazebník pokut pro dražebníky připraven.  Hodlá ho jako součást nového zákona o veřejných dražbách v září předložit vládě ČR. Měl by také platit od ledna 2024.

Za prezidenta Masaryka se říkalo, že o „Hranice se nemluví, o hranice se střílí.“  Nyní je ale jiná doba a tak ať se nám to líbí nebo ne, dneska se už i hranice rozprodávají. Před měsícem tak proběhly v Ústeckém kraji historicky první elektronické dražby zbytného majetku Ústeckého kraje, mezi něž patří i budovy několika hraničních přechodů v lužické nížině i na hřebeni Krušných hor. Kraj akci hodnotí jako úspěšnou.

Severomoravský Bohumín drží v rámci České republiky zajímavý primát: město oddělené jen pohraniční řekou Olše od slezského Polska bylo první, kdo u nás přišel na nápad (a také jen v praxi realizoval) s prodejen starých autovraků, resp. vozů s propadlou technickou prohlídkou, parkující často nejen měsíce, ale i celé roky na silnicích nebo blokujících parkovací místa pro vozidla s platnými všemi papíry.

V loňské roce se konalo pouze 1 225 dražeb dle zákona o veřejných dražbách. Na první pohled by tento údaj mohl vést k optimismu. Čím méně dražeb, tím menší počet „postižených“ dlužníků zpeněžením jejich majetku. Většinu těchto dražeb však vyhlašují insolvenční správci na základě pokynu zajištěného věřitele. Platí tedy, že čím méně dražeb, tím více se prodává majetek dlužníků „JINAK“. Nutnou podmínkou změny je novela platné legislativy.

REZAVĚJÍCÍ VRAKY AUT, ROZPADAJÍCÍ SE TŘEBA I NĚKOLIK LET PODÉL CHODNÍKŮ MNOHA ČESKÝCH, MORAVSKÝCH A SLEZSKÝCH MĚST, HYZDÍ MÍSTA, KDE BYDLÍME MY NEBO NAŠI BLÍZCÍ. AŽ DONEDÁVNA BYLA JEJICH LIKVIDACE A ODTAH OBTÍŽNÁ- NEBO SE NA TO ASPOŇ MĚSTSKÉ SPRÁVY RÁDY VYMLOUVALY. VÍM TO, VEDLE NAŠEHO DOMU STÁL TAKOVÝ VRAK SKORO OSM LET A NIC SE NEDĚLO, AČKOLIV SI Z NĚJ UDĚLALI BEZDOMOVCI NEJPRVE ZIMOVIŠTĚ A PAK HO DOKONCE NĚKDO ZAPÁLIL. TEĎ SE ALE, ZDÁ SE, ZAČÍNÁ BLÝSKAT NA LEPŠÍ ČASY. A KDYŽ UŽ JE MOŽNÉ TYTO VRAKY ODTÁHNOUT, CO S NIMI BUDE DÁL? V ÚSTÍ NAD LABEM PŘIŠLI NA ZAJÍMAVÝ NÁPAD – DRAŽBU VRAKŮ AUTOMOBILŮ, ODTAŽENÝCH Z ULIC, KDE PŘEDTÍM TŘEBA CELÉ ROKY JEN STÁLY A REZAVĚLY. A ZÁJEM O TYTO „STARÉ ŠUNKY“ BYL VELKÝ. JAK VELKÝ, JSME ZJISTILI PŘI NAŠEM PÁTRÁNÍ…

ČEŠI JSOU PROSTĚ NÁRODEM SVĚTOVÝMI ŠAMPIONY V PITÍ PIVA A MILOVNÍKY VŠEHO, CO K TOMU PATŘÍ. PROTO ASI LETOŠNÍ, JIŽ DESÁTÝ ROČNÍK PŘEDVÁNOČNÍ CHARITATIVNÍ AKCE PILSNER URQUELL VYNESL NAVZDORY NEPŘÍZNIVÉ EKONOMICKÉ A COVIDOVÉ DOBĚ PŘES DVA MILIONY KORUN, PŘESNĚJÍ 2 064 179 KČ. TYTO PENÍZE SE VYBRALY V AUKCI UMĚLECKÝCH PIVNÍCH LAHVÍ A CELÁ TATO ČÁSTKA NYNÍ POPUTUJE NA KONTO CENTRA PARAPLE, KTERÉ POMÁHÁ LIDEM S POŠKOZENÍM MÍCHY VRACET SE DO AKTIVNÍHO ŽIVOTA.

Neznám nikoho, kdo by měl rád kontroly. Výjimkou jsou pracovníci kontrolního orgánu, kteří se prováděním kontrol „živí“. My senioři si dobře pamatujeme na kontroly na hranicích. Proto ani nejsme překvapeni současnými „covidovými opatřeními“. I kontroly mohou být ku prospěchu a ochránit většinu, přispět k vyšší kvalitě poskytovaných služeb kontrolovanými. Jsou však i kontroly – buzerace, proti kterým je třeba se bránit. Naštěstí tu máme kontrolní i správní řád. Oba tyto předpisy stanovují práva a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných. V našem případě pracovníků Oddělení veřejných dražeb Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) a dražebníků.

Od roku 2011 klesá počet dražeb i objem draženého majetku. Domníval jsem se, že po zavedení elektronických dražeb v roce 2013 se zájem o tuto formu zpeněžení zvýší. Předpokládal jsem, že se přestanou konat kamenné dražby. Loni však přibližně polovina dražeb byla kamenná. Zbytek zpeněžení nemovitostí zprostředkovali realitní kanceláře, včetně insolvenčních prodejů.

Dražebníci, podobně jako exekutoři či insolvenční správci, jsou často veřejností považováni za „zlosyny“, kteří berou chudákům dlužníkům „střechu nad hlavou“. Dokonce i moje matka, když jsem se před cca 20 lety „rekvalifikoval“ na dražebníka, si to myslela. Cílem dražebníků je však transparentní zpeněžení majetku, aby se dosáhla maximální cena. Není nic horší, než když dlužník vidí, že se jeho nemovitost prodala realitkou „nejvyšší nabídce“ za cenu „nikoliv obvyklou“. Cílem dražebníků nejsou tedy dlužníci, ale narovnání jejich vztahu s věřitelem.

Kamenné dražby existují a v omezené míře patrně i nadále existovat budou. Dle statistik z centrální adresy je dražebníci v České republice využívali v loňském roce zhruba ve 40 % případů. Už nikdy jich ale nebude tolik, jako dřív, což je logické. Dražby jsou postupně vytlačovány aukcemi a kamenné dražby jsou nahrazovány dražbami elektronickými.

Po několika letech úředního maratónu doputoval návrh nového zákona o veřejných dražbách do Poslanecké sněmovny. První pokus Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) před více než dvěma lety nevyšel. Legislativní rada vlády návrh vrátila. Stejně tak tomu bylo i v listopadu loňského roku. Komora dražebníků ČR (KD ČR) tyto návrhy s výhradami podpořila. Bohužel návrh předložený Poslanecké sněmovně je dle názoru KD ČR neakceptovatelný.