Článek

Drážní úřad odebral firmě Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) licenci k provozování drážní dopravy. Důvodem je finanční nezpůsobilost firmy. Krajský soud v Českých Budějovicích se ale bude muset znovu zabývat možnou reorganizací firmy, protože Vrchní soud v Praze vyhověl odvolání formy proti jeho předchozím krokům. Podle jednoho ze zakladatelů firmy JHMD a někdejší předseda představenstva Jana Šatavy tak JHMD tak znovu může nakládat s majetkem. Spor o budoucnost nesmírně populární a legendární jihočeské železniční atrakce tak stále pokračuje plnou silou.

Soudní exekutoři zastavili během druhého tzv. Milostivého léta něco málo přes 9000 exekucí, svými rozhodnutími  dlužníkům odpustili úroky, úroky z prodlení, náklady řízení a penále (příslušenství) ve výši cca 370 milionů Kč. Celkový počet řízení, v nichž dlužníci mohli využít opakované milostivé léto, byl přitom skoro 950 000 exekucí. Ve výsledku je to to tedy podstatně méně, než v prvním kole tohoto kontroverzního aktu státního dobrodiní.

Na několik týdnů to vypadalo na válku s médii, když na základě společného insolvenčního návrhu prodejců reklamy, firem CineXpres, společnost Cinema City Czech a společnost Knowlimits Group, schválil Městský soud v Praze zahájení insolvenčního řízení s firmou Médea. Ta přitom patří do skupiny finančníka a moderátora Jaromíra Soukupa. Podle návrhu jim Soukup dlužil 3,5 milionu korun. Když ale Soukup dluhy pod tlakem situace uhradil – a nebylo to poprvé – byl insolvenční návrh stažen.

Mlékárenské výrobky v řádech několika týdnů čeká další vlna masivního zdražení. Tvrdí to alespoň zástupci firem, podle kterých už mnoho z nich do několika týdnů kvůli nečinnosti vlády Pětikoalice, která třeba na rozdíl od Polska nechrání vlastní lidi, začne krachovat a padat do insolvencí. I kdyby k tomu ale nedošlo, čeští zákazníci si své oblíbené mléčné výrobky připlatí o celou třetinu více, jak na konci roku 2021. Inflace přitom dosahuje „jen“ kolem 18 procent – i tak je však jedna z nejvyšších v Evropě.

I. Úvod

V průběhu prvního čtvrtletí roku 2022 bylo evidováno 20 dodavatelů plynu a elektřiny, kteří ukončili svoji činnost. Mezi ně patří i níže uvedená společnost, která na sebe podala v březnu 2022 insolvenční návrh a nyní u ní probíhá insolvenční řízení.

Ceny rostou nejrychleji za třicet let a Česká republika je na nejlepší cestě ke konfliktu mezi lidmi s nižšími příjmy a bohatými. Tvrzení, že už skoro milion českých domácností se kvůli neustálému zdražování propadlo pod hranici chudoby, však není tak zcela pravdou.

Konec levných hypoték po vypršení fixačního období, kdy klienti využívali sazby někde i pod dvěma procenty, může brzy dostat tisíce lidí do pasti. A to i dluhové. Skok do šestiprocentních hypotečních sazeb z měsíce na měsíc by totiž nemusela řada rodin ustát, protože jejich celkové měsíční náklady na bydlení se jim ve spojení vysoké ceny hypoték a zároveň enormního zdražování energií znásobí. Lze proto očekávat vlnu osobních bankrotů.

Být Ukrajincem je – alespoň tady v České republice –  vskutku čím dál větší terno. Na rozdíl od toho, kdo má tu smůlu a je „jenom“ Čechem. Proč? Ačkoli totiž někteří ukrajinští běženci (včetně podkarpatoruských Romů s maďarskými pasy) tady v Čechii nezůstávají a odjedou dál do bohatší části EU, český stát za ně bude platit veřejné pojištění celý rok. Tedy něco, o čem se domácímu obyvatelstvu, voličům Pětikoalice i nevoličům tohoto slepence může nechat jen zdát.

Vyhodnocení stavu podnikatelských a občanských insolvencí k polovině roku 2022 bylo hlavním tématem expertního kulatého stolu, který dnes pořádala společnost InsolCentrum ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a dalšími odbornými partnery.

Evropský soudní dvůr ve francouzském Štrasburku dal plně za pravdu České republice, napadané žalobou od německého majitele zkrachovalé CK Fischer. Kauza se týkala usnesení valné hromady stejnojmenné cestovní kanceláře z roku 2004, kterým došlo k výraznému snížení stěžovatelova podílu ve společnosti. Soud ve Štrasburku ale nyní dospěl k závěru, že práva stěžovatele porušena nebyla, protože české soudy se jeho věcí náležitě zabývaly; Němec se navíc mohl domáhat kompenzace, čehož však nijak nevyužil.

Neustále rostoucí ceny energií, služeb či zboží si vybírají svou daň v podobě stoupajícího počtu exekucí – nově jich je skoro o 40 procent více než před půl rokem a chudoba hrozí až třetině Čechů

Už dva roky za sebou ovlivňuje výkon české ekonomiky, a tedy i přímo zdraví tuzemských firem, opakující se pandemie koronaviru.

Ať se nám to líbí nebo ne, celý svět se globalizuje a propojuje. Tedy nejen státy a kultury, ale i obchod a zákony. I když ty zatím (bohužel nebo bohudík?) jen částečně. Proto je pro lidi zabývajícími se insolvencemi- které již také svým dopadem překračují hranice států, ba někdy i kontinentů- důležité znát právní prostředí a předpisy zemí a států, ve kterých mohou jednou vyvíjet svou činnost. Nebo aspoň znát úskalí zdejších právních systémů…

Rozhodli jsme se proto uspořádat v Konkursních novinách volný cyklus příspěvků na téma „Insolvence tady a tam“, ve kterém budou naši přední odborníci srovnávat insolvenční právo a příslušné předpisy u nás a v pro nás nejdůležitějších zemích Evropské unie. Zjednodušeně, v čem jsme dál my a co bychom si naopak měli z té které země vzít za své. A začínáme, jak jinak, se Slovenskem, které je pro nás i přes mediální masáže stále nejbližší a se kterým mnohé z nás spojuje ještě jako místo narození společná vlast- Československo. Jeho insolvenční prostředí nám představí Mgr. Ing.

Jiří Rahm, advokát právní kanceláře Allen & Overy.

Únorové nebo březnové pokračování této rubriky bývá tradičně dopisováno v rakouském Ramsau am Dachstein, kde už dlouhá léta trávím s rodinou jeden zimní týden bez ohledu na to, že se nás jarní školní prázdniny už několik let netýkají. Letos si dovolím využít této skutečnosti k náhledu na téma rozdílného a různorodého národního přístupu k řešení problémů s koronavirem a jeho pandemií v zemích EU. Je to mimo jiné skoro dokonalá kontrastní látka, která zvýrazňuje a zřetelně vykresluje problémy fungování současné Unie. Také bychom mohli v duchu názvů posledních dvou ročníků těchto textů říci, že pandemie nastavuje EU zrcadlo, a to i tomu, co se skrývá za zrcadlem.