Boom fotovoltaiky pokračuje. Ze střech rodinných domů se přesouvá na ty firemní. Je ale třeba pečlivě vybírat kvalitní dodavatele

Ačkoliv u nás ani zdaleka nesvítí slunce tak jako třeba v Řecku, Itálii nebo Španělsku – o severní Africe ani nemluvě – zájem lidí o tzv. fotovoltaiku, vyvolaný růstem vládou neukočírovaných cen za energie neklesá. Ba právě naopak. Ze střech rodinných domů se teď navíc přesouvá i na ty firemní. Z ekologické myšlenky je tak už regulérní a tvrdý byznys. Se vším všude, včetně krachů firem, které si ve snaze co nejvíce zbohatnout na sebe toho vložily více, než na co měly.

Podle odhadů Solární asociace letos v České republice přibude více jak 1000 megawattů nových fotovoltaik, přičemž největším tahounem podle ní budou instalace velkých zařízení.

I proto, že kvůli pomalému snižování energií Zájem domácností kvůli snížení cen elektřiny i krachu jednoho dodavatele totiž mírně polevil a asociace se obává, aby omezení dotací v rámci vládního balíčku neohrozilo celý sektor obnovitelných zdrojů. Popularita instalace fotovoltaických elektráren v tuzemsku sice dál roste,  ale přesouvá se spíše od střech rodinných domů k těm, pod kterými sídlí firmy. Vzniknout mají také první nové velké parky, podpořené Modernizačním fondem.

Podle Solární asociace by letos mělo přibýt poprvé od roku 2010 přes tisíc megawattů instalovaného výkonu. „Máme tady průmysl, který potřebuje mnohem větší zdroje než to, co si firmy mohou dát na střechu, a bez nich český průmysl nebude dlouhodobě konkurenceschopný,“ uvedl pro ČT výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Také šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je ohledně růstu solární energie: „Vidíme, že čísla deset terawatthodin ve fotovoltaice jsme schopní dosáhnout,“ tvrdí ministr, ale jedním dechem varoval, že budoucnost větrné energie v České republice zdaleka není tak předvídatelná.  Trvají totiž dosud potíže s připojováním do sítě, a chybí také legislativa pro sdílení a ukládání energie. „Z pohledu bezpečnosti a stability dodávek už pět let čekáme na akumulaci a na zajištění flexibility v elektrizační soustavě,“ kritizuje nynější stav výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie Jan Fousek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu za této situace slibuje, že ještě letos představí zákon pro komunitní energetiku v následujících týdnech. Ovšem i přesto – nebo právě proto –  ruku v ruce s tímto pokračujícím boomem fotovoltaik (vyvolaným zejména strmě rostoucími cenami energií a z toho vyplývajícími snahami o zvýšení energetické soběstačnosti) je třeba dávat i větší pozor na podvodníky, které tento zájem přivádí stále více na trh. Včetně ne přímo podvodníků, ale i některých méně spolehlivých dodavatelů. Každý nový zákazník by tedy měl podle expertů věnovat zvýšenou pozornost výběru instalační firmy.

„Bohužel vidíme, že se na trhu vyskytují firmy, které současné obrovské poptávky zneužívají. Potenciálním zákazníkům například slibují nereálnou návratnost investice, ale například také nerealizovatelný termín instalace. Jsou firmy, které přijímají vysoký počet objednávek na instalaci solárních panelů, ale jejich instalační kapacity jsou malé a počet skutečně instalovaných elektráren nízký. Těchto firem je na trhu vícero a bohužel se jedná i o poměrně velké dodavatele technologií,“okomentoval problém pro Epravo.cz generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec a doporučil zájemcům o přechod na fotovoltaiku (ať již rodinou nebo firemní) desatero tipů, jak odhalit neseriózní dodavatele.

1. Základem je „životopis“ firmy, protože je důležité vědět, jak dlouho firma existuje a působí v oboru. Tady přijde vhod umět pracovat s veřejně dostupnými zdroji (www.ares.cz, www.justice.cz) a umění analyzovat. Pokud má za sebou jen roční historii nebo začala podnikat až během energetické krize, měl by to být pro zákazníka jasný varovný signál. I když malý neznamená automaticky špatný, často také bývá silnější zárukou velký zavedený dodavatel. Má za sebou stovky instalací a umí dodávat projekty šité skutečně na míru konkrétním potřebám zákazníka. Větší firma také znamená, že většinou už má vybudovaný okruh prověřených dodavatelů, dostupné sklady náhradních dílů napříč republikou a spolehlivou zákaznickou linku s flexibilním reklamačním oddělením. Také většinou vlastní dostatečné servisní kapacity a splňuje dlouhodobé záruky na technologie i práci. Protože je nezřídka součástí větších skupin nebo společností, je tím citelně sníženo riziko krachu. V neposlední řadě tyto firmy také nabízejí lepší podmínky pro případnou budoucí spolupráci, např. při rozšiřování výkonu FVE nebo zapojování nových technologií.
2. Neméně důležité je také pozorné pročtení smluv, protože lidé si na to často nevyhradí dostatek času a klidu a mohou tak snadno přehlédnout pro ně nevýhodná ustanovení této smlouvy. Ty by třeba měly obsahovat dostatečné záruky dodání, příp. jasně stanovené penalizace pro dodavatele. Zákazníci by také neměli podléhat různým slevovým nebo časově omezeným akcím, které je tlačí k rychlému podpisu smlouvy, protože představa, že člověk každým dnem bez fotovoltaiky přichází o velké peníze, je falešná.
3. Zároveň je také třeba dávat si pozor na skryté náklady, protože veřejně prezentované „výhodné“ ceny se mohou kvůli nejrůznějším doplatkům (např. přičtení skutečného rozsahu prací, inflační doložka, instalace elektroměrového rozvaděče, vyřízení dotace, atd) ve finále značně navýšit. Odpovědný dodavatel zákazníkovi by tak měl zákazníkovi hned na začátku finální částku, protože umí veškeré položky odhadnout předem.
4. Zarazit zájemce o fotovoltaiku by také mělo být vyžadování nestandardně vysokých a tudíž nepřiměřených vstupních záloh, protože pokud dodavatel požaduje třeba 80 % ceny, aniž cokoli udělal, není to normální. Obvykle platí, že první záloha se platí po podpisu smlouvy (zhruba do výše 50 % částky) a zbytek po realizaci (včetně dodání předávacího protokolu a revizní zprávy).
5. Rovněž iluzí je též brzká návratnost a rychlé dodání, takže například informace dodavatele, že se vstupní investice do vlastní elektrárny zákazníkovi vrátí do tří nebo čtyř let, vypadají podezřele. Realita je totiž spíše dvojnásobek. A stejně nereálný je slib dodání fotovoltaiky do několika týdnů, protože ve skutečnosti je poptávka po fotovoltaikách tak vysoká, že takové udávané dodací lhůty prostě neodpovídají realitě. Také povolení k zapojení do sítě od distributora si vyžaduje delší čas.
6. Neseriózně působí také nabídka bez předchozí obhlídky na místě, protože jak říká Kadlec, „fotovoltaika nevzniká od stolu“- Zkušená a dobře etablovaná instalační firma nejdříve na místě objektivně posoudí konkrétní podmínky, hlavně orientaci a sklon střechy, odhad její nosnosti, možnosti kotvení panelů atd. a tyto okolnosti zohlední v návrhu nejvhodnější technologie a montážních technik pro zákazníkův dům.
7. Ovšem mít jen panely na střeše nestačí, protože ty samy nic nevyrobí. Zákazníkovi by tedy neměl stačit vágní slib – ústní i písemný – na instalaci panelů na střechu. Mnohem důležitější je pohlídat si, že součástí dodávky a zapojení jsou opravdu střídač, příp. baterie, pokud část vyrobené elektřiny poslouží k pozdějšímu použití.
8. Neseriozní dodavatelé si také rovněž tu a tam ulehčují práci jednotnou nabídkou a nehledí na skutečné potřeby zákazníka. Jenže výkon FVE vychází ze spotřeby domácnosti a tak by si zájemce o fotovoltaiku neměl nechat vnutit příliš vysoký výkon elektrárny. U FVE do 10 kWp bez možnosti přetoků vyrobené elektřiny do distribuční sítě se doporučuje výkon k pokrytí 50 -70 % roční spotřeby domu.
9. Seriózní dodavatel také respektuje fakt, že není povinností zákazníka řešit za něj nějakou byrokracii a nenechá ho kvůli administrativě kolem vybudování a zapojení fotovoltaik běhat po úřadech, ale sám zajistí všechny podklady pro vyřízení žádosti o připojení k síti (např. projektovou dokumentaci, smlouvu o připojení, revizní zprávu) nebo zákazníkovi ještě pomůže vyřídit žádost o dotaci.
10. Pomoci s těmito výběry vhodných, spolehlivých a kvalitních firem mohou také zkušenosti s firmou od dalších zákazníků, sepsané do objektivních a transparentních recenzí ve vyhledávačích typu www.caft.cz/hledam-profika/, www.novazelenausporam.cz/specialiste/) nebo reference na spotřebitelských diskusních fórech, např. jak často a kvalitně s nimi firma komunikovala. I tady se vyplatí znát základní metody analýzy, protože je vhodné tyto zdroje informací kombinovat a navzájem porovnávat; navíc jednotlivé falešné recenze jsou stále běžné.

Autor: Petr Blahuš