Počátek roku 2022, resp. konec ledna a počátek února, se na trhu s digitálními kryptoměnami vyznačoval mohutným finančním vlnobitím. Bohužel spíše směrem dolů.
Kolem 21. ledna tak bitcoin vykazoval nejhorší výsledek za poslední půlrok, a ani ostatní kryptoměny na tom nebyli o moc lépe. Pro příklad: zatímco ve čtvrtek 20. ledna – tedy před výrazným propadem – se nejznámější kryptoměna na světě obchodovala za 43494 dolarů (v přepočtu cca 935710 korun). v noci na pátek ale přišel velký propad, kdy se kurz vychýlil až na 38287 dolarů (823690 Kč). Hodnota klesala i během následného víkendu, a to až na 34407 dolarů (739270 Kč). V pondělí 24. ledna ráno byl kurz sice o něco vyšší – 35151 dolarů (755850 Kč), přesto i tak představuje nejhorší výsledek od loňského července. A strmý pád kurzu následně dominovým efektem postihl také další kryptoměny. Podle serveru Coinmarketcap.com celý kryptoměnový trh ztratil za uplynulých 24 hodin 150 miliard dolarů, tedy více než 3,2 bilionu korun.
Ovšem vývoj kurzu kryptoměn byl bouřlivý i celý minulý rok, což dokázalo spolehlivě „vytočit“ i ostřílené americké burzovní dravce, jak jsme o tom koneckonců psali v Konkursních novinách v minulém čísle. Například na konci ledna 2021 byla hodnota nejznámější kryptoměny 32285 dolarů (693 680 Kč), během podzimu 2021 se však kurz vyšplhal na dosavadní rekord 68990 dolarů (1 482 330 Kč). Podle některých analytiků se za tím mohly projevit dopady krvavých nepokojů v Kazachstánu. Reputaci této bohaté středoasijské země co by útočiště těžby bitcoinů totiž uškodilo vypínání internetu při nedávných protestech. Někteří velcí těžaři kryptoměn tak v souvislosti s obavami z regulace zvažují odchod z této středoasijské země, která je globálně druhým největším centrem těžby bitcoinů.
Padají i jiné kryptoměny, ztráty jsou i na akciových trzích
Výrazný propad má za sebou také ethereum, které se z 3265 dolarů 20. ledna (70260 Kč) propadlo během následujícího „černého“ víkendu až na 2329 dolarů (50120 Kč). V pondělí ráno kurz pak kurz vystoupal jen nepatrně na 2385 dolarů (51300 Kč). Také většina dalších kryptoměn vykázala v tuto dobu pokles v jednotkách procent, u některých byl ale propad ještě vyšší. Například virtuální mince Kava.io zaznamenaly pokles 18,73 %, Aragon 17,86 %, Waves 17,55 %, Solana 16,47 %, Fetch.ai 15,95 %, Filecoin 15,86 %, Ren 15,59 % a Aave 15,37 %. Server CoinDesk následně upozornil, že páteční propad kryptoměn 21. ledna přišel po čtvrtečních ztrátách na akciových trzích ve Spojených státech, kde oslabovaly zejména akcie technologických firem. Jejich index Nasdaq Composite tento týden oslabil téměř o pět procent. Příliš optimistické zprávy ale nepřinesl ani širší trh: například index S&P 500 zaznamenaly ztráty již třetí týden za sebou v řadě. Na podobné poklesy zpravidla investoři reagují odprodejem rizikových aktiv, což jsou kvůli vysoké volatilitě také bitcoiny a další kryptoměny.
Na scéně znova Musk
Své polínko pod dynamické turbulence kryptoměn si přiložil i kontroverzní multimiliardář a vizionář Elon Musk. Jeho aktivity způsobily nejdříve výrazný vzestup a následný stejně významný pád kurzu dogecoinu. Přitom Musk už v minulosti podobně takto několikrát torpédoval i kurz bitcoinu. Ale zpět k dogecoinu: Musk ukázal světu, že dovede výrazně ovlivňovat jeho kurz, a stačilo mu k tomu oznámit na Twitteru, že jeho automobilka Tesla bude tuto kryptoměnu přijímat jako oficiální platidlo (i když jen na doprovodné produkty). A to i navzdory tomu, že původně byly vytvořeny z recese. Podle Muska jde ale v době, kdy se bitcoin prodává za milionové částky o „lidovou kryptoměnu“. Před tímto Muskovým tweetem činil kurz Dogecoinu pouze 3,48 Kč, vzápětí se ale během necelého dne vyšplhal až na 4,6 Kč. (I když je nárůst výrazný, o absolutní rekord rozhodně nejde, protože v květnu minulého roku byl jeho kurz dokonce 15,85 Kč). Hodnota přesahující čtyři koruny ale bohužel příliš dlouho nevydržela, už během následného víkendu začal kurz dogecoinu pozvolna klesat a v pondělí 24. ledna ráno se jedna tato virtuální mince obchodovala „jen“ za 3,65 Kč.
V minulosti šéf Tesly uvažoval o tom, že lidé budou moci nakupovat vozy za bitcoiny, což katapultovalo kurz této kryptoměny vzhůru. Následně ale z tohoto rozhodnutí vycouval s tím, že těžba bitcoinů je z velké části neekologická. Platby v bitcoinech prý bude Tesla přijímat až ve chvíli, kdy se to změní.
Skončí bitcoin v Rusku?
Bitcoinu a dalším kryptoměnám nepomáhá ani fakt, že na konci ledna navrhla ruská centrální banka zákaz používání a těžby kryptoměn na ruském území. Rusko je přitom hned po Spojených státech a už zmíněném Kazachstánu třetím největším hráčem v těžbě kryptoměn na světě.
Podle centrální banky však kryptoměny přinášejí hrozby pro suverenitu její měnové politiky, finanční stabilitu a blahobyt obyvatel Ruska. Ve své zprávě hlavní ruská banka uvedla, že za rychlým růstem zájmu o kryptoměny stojí především spekulativní poptávka a že tyto měny nesou prvky finanční pyramidy. Podle centrální banky vytváří těžba kryptoměn rovněž problémy kvůli vysoké spotřebě energie. „Nejlepší řešení je zavést zákaz těžby kryptoměn v Rusku,“ uvedla centrální banka. Ve své zprávě rovněž poukázala na kroky, které proti kryptoměnám podnikly jiné země (například Čína) a navrhla se jimi řídit také nebo se alespoň jimi inspirovat. Čínská centrální banka přitom už loni v září označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné, což tehdy vedlo k výraznému oslabení bitcoinu co by nejznámější kryptoměny, ale i dalších digitálních měn.
Není to rovněž poprvé, co se největší země světa, jakkoliv bohatá na suroviny a energie, postavila proti kryptoměnám. Naopak, děje se to již dlouho a ruští bankéři upozorňují, že lze tyto digitální měny snadno využívat, resp. lépe řečeno zneužívat i k praní špinavých peněz či financování terorismu. Rusko sice v roce 2020 poskytlo kryptoměnám právní status, ale zároveň zakázalo jejich používání jako platebního prostředku. Ruská centrální banka již tehdy totiž varovala, že na trhu s kryptoměnami se mohou vytvářet bubliny, což může ohrozit finanční stabilitu i občany. Nyní se proto centrální bankovní dům rozhodl navrhnout ruské Dumě zákaz pro finanční instituce provádět jakékoliv operace s kryptoměnami. Vyzvala i k vytvoření mechanismu, který by blokoval transakce vedoucí k nákupu či prodeji kryptoměn za tradiční měny. Rusové jsou přitom i podle bankéřů centrální banky aktivními uživateli kryptoměn a ročně s nimi uskuteční transakce v objemu kolem pěti miliard dolarů (přes 100 miliard Kč). Pro srovnání: v České republice objem obchodů s kryptoměnami podle údajů společnosti Bit.plus loni vzrostl o čtvrtinu, na téměř pět miliard korun. Většinu transakcí přitom tvořily bitcoiny a ethereum.
(pb, red)
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08