V Česku loni zbankrotovalo 6 213 podnikatelů – meziročně o 16 procent více. Nejvíce bankrotů připadlo na stavebnictví, regionálně dominuje Karlovarský kraj. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
Petr Blahuš/13. 1. 2026
Z obsahu:
-
6 213 bankrotů podnikatelů v roce 2025
-
Nejrizikovější region: Karlovarský kraj
-
Nejvíce bankrotů ve stavebnictví
V loňském roce v tuzemsku zbankrotovalo 6.213 podnikatelů, je to nárůst o 16 procent oproti roku 2024
Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily bankrot 6.213 fyzických osob podnikatelů, kterých je tak meziročně více o 16 procent. Zároveň justice přijala 6.568 návrhů na bankrot, což bylo o 12 procent více než v roce 2024. Připomeňme, že tímto byl počet bankrotů nejvyšší od roku 2021, tehdy jich bylo jen o 149 více.
„Za loňský rok vyhlásily soudy meziročně o 863 bankrotů fyzických osob podnikatelů více. Dynamika růstu byla více než dvojnásobná oproti situaci ke konci prosince 2024. Naopak v letech 2021 až 2023 se počet bankrotů podnikatelů snižoval. Nedá se říct, že by ekonomické prostředí podnikatelům nepřálo. Loňský počet bankrotů fyzických osob podnikatelů stále nedosáhl úrovně roku 2020. Růst úvěrů podnikatelů se sice ke konci loňského roku značně zrychlil, jejich vklady jsou však stále ještě až třikrát vyšší než jejich úvěry. Podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů se i nadále snižuje. Počet podnikatelů se v loňském roce zvýšil v rámci posledních šesti let zdaleka nejvíce. Navíc, až 97 procent návrhů na bankrot podnikatelů končí povolením oddlužení, tedy osobním bankrotem. Fyzická osoba tak může pokračovat ve svém podnikání,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě analýzy, kterou provedla na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz
V minulém roce tedy soudy v průměru vyhlásily bankrot 518 podnikatelů měsíčně, oproti roku 2024 o 72 více. Zároveň měsíčně v průměru obdržely 547 návrhů na bankrot podnikatelů, což je o 59 více než o rok dříve. Soudy vyřizují návrhy na bankrot podnikatelů poměrně svižně, což dokládá malý rozdíl mezi počtem přijatých návrhů a počtem vyhlášených bankrotů za jeden měsíc.
Stejně jako předloni, tak i v roce 2025 soudy nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (829), následoval Středočeský kraj (737) a Praha (724). Počet bankrotů meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvýrazněji, a to o 37 procent, se jejich počet zvýšil v Karlovarském kraji. V Jihočeském kraji zbankrotovalo o 27 procent podnikatelů více a v Libereckém kraji soudy meziročně vyhlásily o čtvrtinu bankrotů více. Nejnižší dynamiku vykázal Plzeňský (osm procent), těsně následován Moravskoslezským krajem (devět procent). V průměru za celou Českou republiku připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 61 bankrotů podnikatelů; o rok dříve to bylo 53 bankrotů.
Bankrot nadále nejvíce hrozí v Karlovarském kraji
Karlovarský kraj, kde byla i nejvyšší meziroční dynamika růstu, byl také regionem, kde bankrot zároveň hrozil podnikatelům nejvíce. Na 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů připadlo 100 bankrotů. Bankrot tak byl vyhlášen u jednoho procenta z celkového počtu aktivních podnikatelů v tomto kraji. Pro srovnání, v sousedním Ústeckém a také v Libereckém kraji připadlo na 10 tisíc subjektů shodně po 90 bankrotech (s 89 bankroty byla podobná situace také v Moravskoslezském kraji). Naopak nejnižší míra bankrotů byla v roce 2025 v Praze, kde na 10 tisíc podnikatelů připadlo pouze 39 bankrotů, zbankrotovalo zde tedy pouze 0,4 procenta aktivních podnikatelů.
Z jednotlivých odvětví zdaleka nejvíce bankrotů podnikatelů soudy vyhlásily ve stavebnictví (1.502), ve velkoobchodu, maloobchodu a opravám a údržbě motorových vozidel, zbankrotovalo 1 014 podnikatelů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 833 bankrotů. Z významně zastoupených odvětví se počet bankrotů meziročně nejvíce zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, a to o 34 procent. V odvětví profesní, vědecké a technické činnosti počet bankrotů meziročně vzrostl o 26 procent a v ostatních činnostech, mezi které patří různé služby jako například kadeřnictví, kosmetika nebo opravy výrobků, se jejich počet zvýšil o 24 procenta.
V loňském roce bylo pro podnikatele nejrizikovější odvětví doprava a skladování, ve kterém na 10 tisíc registrovaných subjektů připadlo 78 bankrotů. Ve stavebnictví, kde bylo bankrotů nejvíce ze všech oborů, to bylo 58 bankrotů na 10 tisíc registrovaných podnikatelů. V oboru ubytování a stravování připadlo na 10 tisíc subjektů 42 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 34 bankrotů. Naopak nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví informační a komunikační činnosti s 9 a profesní, vědecké a technické činnosti s 13 bankroty na 10 tisíc registrovaných podnikatelů.
Nárůst osobních bankrotů podnikatelů není primárně známkou kolapsu podnikatelského prostředí, ale spíše důsledkem větší otevřenosti oddlužení a ochoty řešit problémy systémově. Z dlouhodobého pohledu je to zdravější varianta než neformální krachy bez řešení.
Autor: Petr Blahuš
