Věřitel a insolvenční řízení

22.4.2016
Rubrika: Insolvence

   Věřitel a insolvenční řízení

 

   A. Úvod prezidenta České asociace věřitelů

   Nyní přinášíme pro věřitele další zkušenosti ze dvou konkrétních insolvenčních případů. Jedná se o zkušenosti věřitele NYPRO hutní prodej, a.s., Malé Svatoňovice. Ve druhém případě věřitel uplatnil aktivní správu pohledávky přihlášenou do insolvenčního řízení a následnými výsledky potvrdil účinnost metodiky doporučené insolvenčním správcem se zvláštním povolením JUDr. Ing. Pavlem Fabianem vytištěné v Konkurzních novinách č. 9/2015.

   Stále řešíme neplnění zákonné povinnosti předkládat účetní závěrky dle zák.č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Podrobně toto téma popisuje Mgr. Ing. Štěpán Dražka v Konkurzních novinách č. 6/2015.

   Před třemi lety provedl ombudsman šetření a zjistil, že tuto zákonnou povinnost plní sotva jedna třetina podnikatelů a soudy nemají efektivní nástroje k tomu situaci zlepšit. Jediným soudem, který se v té době snažil kontrolovat naplněnost sbírky listin byl dle veřejného ochránce práv Krajský soud v Hradci Králové.  

   Hovořilo se o povinném prohlášení o založení účetní závěrky do sbírky listin. Toto mělo být součástí daňového přiznání. Nezaložení účetní závěrky by pak znamenalo nesplnění daňové povinnosti.

   Věřiteli „důvěřuj, ale prověřuj“.

 

   B. Věřitel NYPRO hutní prodej, a.s., Malé Svatoňovice

   Věřitel již přihlašoval své pohledávky do 34 insolvenčních řízení.

   Příklad B. 1. Insolvenční řízení společnosti XY.

   Insolvenční návrh od zaměstnance byl zveřejněn dne 14. 6. 2012. Přihlásilo se 19 věřitelů s pohledávkami celkem za 14,7 mil. Kč. Usnesení o zproštění funkce správce zveřejněno 10. 12. 2015. Celková délka insolvenčního řízení 3,5 roku. Uspokojení nezajištěných věřitelů: 0 procent.

   Dle Zprávy insolvenčního správce nebyl do majetkové podstaty zahrnut žádný majetek.

Za dobu před úpadkem a v průběhu řešení úpadku se ve společnosti vystřídali celkem tři jednatelé, kteří byli současně společníkem dlužníka.

   Dle Protokolu o prohlášení o majetku sepsaného s prvním jednatelem a společníkem na krajském soudu bylo zjištěno následující:

   a) Dlužník nesplnil povinnost předložit soudu seznam majetku a závazků.

   b) Finanční situace dlužníka nebyla dobrá již od roku 2012 v důsledku špatné platební morálky odběratelů. Výše pohledávek dlužníka byla ve statisících Kč.

   c) Dlužník měl pohledávku za konkurenční společností. Ta obdržela od bývalého zaměstnance, který podal insolvenční návrh, know-how dlužníka včetně dokumentace .

   d) Dle uvedeného know-how, jehož hodnota je odhadována na několik milionů Kč, pokračovala konkurenční firma ve výrobě.

   e) Účetnictví za roky 2005 až 2012 bylo protokolárně předáno prvním jednatelem druhému jednateli.

   Dle Protokolu o prohlášení o majetku sepsaného s druhým jednatelem bylo zjištěno:

   a) Druhý jednatel věděl, že je dlužník v úpadku.

   b) I za tohoto stavu získal obchodní podíl za částku 200.000,- Kč a bývalému společníkovi ji zaplatil v hotovosti ze svých prostředků.

   c) Existenci účetnictví za roky 2005 až 2012 nezpochybnil. Předal ho protokolárně třetímu poslednímu jednateli, který byl současně novým společníkem.

   d) Know-how mu předáno nebylo a neměl ho k dispozici. 

   e) O pohledávkách dlužníka nic neví, žádné nevymáhal. ¨

   Příklad B. 2.: Insolvenční řízení společnosti Holenda engineering s.r.o.

   Věřitel NYPRO navrhl insolvenčnímu správci účinný a efektivní způsob správy pohledávek zapsaných do majetkové podstaty. Správce systém vyzkoušel a pohledávky původně hodnocené negativně se dařilo ve spolupráci s dlužníky částečně ověřit, prokázat a vymáhat.

   Insolvenční správce zde s péčí řádného hospodáře zpeněžoval majetkovou podstatu po částech dle majetkových skupin. Zvlášť řešil movitý majetek a zvlášť pohledávky. Tento způsob je s ohledem na výtěžnost pro věřitele výhodnější než prodej celé majetkové podstaty za jednu nejvyšší nabídku, kdy v takovém případě správce rapidně sníží počet zájemců a tím sníží i možnost zajištění vyšší kupní ceny, protože zájemce o majetek nemá ani s kým soutěžit při stanovení nabízené kupní ceny.

   Prodej majetku po částech doporučují i někteří insolvenční správci. Například Mgr. Emil Fischer, MBA tuto metodu doporučuje v insolvenčním řízení dlužníka CGM Czech, a.s. na listu B-39 a dále insolvenční správce GERENTEA v.o.s. v insolvenčním řízení DZIMAS Steel, a.s. na listu B-24.

   V uvedených případech uvedení tři správci upřednostnili kvalitu před kvantitou.

 

   C. Příspěvek společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.

   Informace k dlužníkovi XY v insolvenci dostupné v internetové aplikaci.

   Návrh na zahájení insolvenčního řízení: 14.6.2012. První jednatel a společník byl vymazán z veřejného rejstříku: 23.10.2012

   Druhý jednatel a společník byl zapsán dne 23.10.2012.

   Poslední výměna jednatele a společníka byla do veřejného rejstříku zapsána dne 26.6.2013.

Stala se jím osoba ze Slovenské republiky.

   Dlužník od roku 2005 nikdy nepředal na sbírku listin žádnou účetní závěrku.

   Proti jednomu jednatel, který má trvalé bydliště hlášeno na městském úřadě, je od roku 2011 vedeno několik soudních řízení, na základě kterých je od roku 2013 ke dni 20.2.2016 vedeno celkem šest exekucí. 

   Druhý společník byl od roku 2010 do roku 2015 zapsán jako společník a jednatel celkem u dalších devíti společností v ČR (5x) i na SK (4x). V těchto společnostech evidujeme dluhy vůči státu, ukončení registrace plátce DPH, nezveřejnění účtu k DPH, nezveřejnění účetních závěrek, dluh vůči komerčnímu subjektu atd.

   O prověřování obchodních partnerů mohou věřitelé získat hodně informací na pravidelných seminářích České asociace věřitelů.

 

   D. Dotazy

   1. Měl insolvenční správce zapsat do majetkové podstaty majetek dlužníka v podobě know-how? Tato aktiva jsou podložena dokumentací, kterou pravděpodobně neoprávněně používá konkurenční společnost. Bývalý společník a jednatel odhadl jejich hodnotu v řádu milionů.

   2. Měl insolvenční správce požádat posledního jednatele a společníka o účetnictví, dle kterého měl ověřit existenci pohledávek dlužníka a dalšího majetku? Mohl ověřit existenci písemných uznání dluhů, směnek, splátkových kalendářů, soudních žalob atd.

   Rovněž se mohla v účetnictví ověřit existence neúčinných právních úkonů. Viz. článek Neúčinnost právních úkonů v insolvenci, epravo.cz, 31. 12. 2015, autor: Mgr. Miloš Pospíšil, Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o.

   3. Jaké opatření by dle vás mohlo zajistit vyšší uspokojení přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů v insolvenčním řízení.

   E. Odpovědi.

   1. Měl insolvenční správce zapsat do majetkové podstaty majetek dlužníka v podobě know-how ? Tato aktiva jsou podložena dokumentací, kterou pravděpodobně neoprávněně používá konkurenční společnost. Bývalý společník a jednatel pan L. N. odhadl jejich hodnotu v řádu milionů.

   Dle § 206 odst. 1 písm. j) insolvenčního zákona tvoří majetkovou podstatu i „další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu.“ Pokud se tedy jedná o know-how, které má penězi ocenitelnou hodnotu, jinými slovy je obchodovatelné, mělo by být zařazeno do majetkové podstaty. Hodnotu know-how společnosti nejlépe určí znalec.

   2. Měl insolvenční správce požádat posledního jednatele a společníka pana L. J. o účetnictví, dle kterého měl ověřit existenci pohledávek dlužníka a dalšího majetku? Mohl ověřit existenci písemných uznání dluhu, směnek, splátkových kalendářů, soudních žalob atd. Rovněž se mohla v účetnictví ověřit existence neúčinných právních úkonů. Viz. článek Neúčinnost právních úkonů v insolvenci, epravo.cz, 31. 12. 2015, autor: Mgr. Miloš Pospíšil, Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o.

   Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře.

   Získat veškeré dostupné informace o právech a závazcích úpadce je nepochybně základem k tomu, aby mohl být způsob výkonu funkce označen jako svědomitý. Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce povinnost vedení účetnictví a plnění daňových povinností, insolvenční správce si tedy měl vyžádat od úpadce veškeré potřebné účetní podklady, aby tyto povinnosti mohl plnit. Stejně tak měl svědomitě a s odbornou péčí posoudit podklady, které svědčí o uznání dluhu, neúčinnosti právních úkonů atd. a postupovat v soudních řízeních tak, aby bylo zajištěno co nejvyšší možné uspokojení věřitelů.

   3. Jaké opatření by dle vás mohlo zajistit vyšší uspokojení přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů v insolvenčním řízení.

   Hrozí-li bezdůvodně nižší míra uspokojení nezajištěných věřitelů v důsledku porušování povinností insolvenčního správce, může pomoci přezkoumání činnosti správce insolvenčním soudem (viz výše).

   Věřitelé sami také mohou informovat insolvenčního správce o aktivech dlužníka, která je možné zařadit do majetkové podstaty a která insolvenční správce opomněl či nedohledal, a upozorňovat na možnou neúčinnost úkonů dlužníka, které jsou jim známy.

 

   F. Očima insolvenčního správce

   Insolvenční správce je mnohdy vystaven složitému rozhodování, a to jakým způsobem postupovat při negativních výsledcích lustrace dlužníkova majetku a neexistenci účetních podkladů. Není neobvyklé, že samotný dlužník je nekontaktní nebo účetnictvím nedisponuje. V takovém případě má insolvenční správce omezené možnosti jak se dopátrat majetku, který by bylo možné v rámci insolvenčního řízení zpeněžit a z výtěžku pak uspokojit věřitele. Jednou z možností je nechat předvolat dlužníka, případně statutární orgán dlužníka, k prohlášení o majetku, a to postupem dle ustanovení § 214 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“), avšak i tento krok má mnohdy negativní výsledek, a to z důvodu, že se dlužník nedostaví ani k tomuto prohlášení. Insolvenčnímu správci pak vyvstávají dvě možnosti. První možností je vyhotovit konečnou zprávu s tvrzením, že se nepodařilo dopátrat žádného majetku a navrhnout ukončení celého řízení. Druhou možností pak je podat trestní oznámení na porušení povinnosti dlužníka, případně statutárního orgánu v insolvenčním řízením dle ustanovení § 225 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku a čekat na jeho výsledek. Bohužel i podaná trestní oznámení povětšinou končí neúspěchem (z pohledu uspokojení věřitelů) a jen zřídka je docíleno požadovaného úspěchu v získání informací o majetku dlužníka. Podáním trestního oznámení se navíc celé insolvenční řízení značně protahuje a jeho výsledná doba pak činí i několik let.

Samotná neexistence účetních podkladů pak s sebou nese pro insolvenčního správce další problémy z okruhu daňových povinností, které je insolvenční správce povinen plnit. V případě vhodné kooperace s věřiteli, respektive zástupcem věřitelů, potažmo věřitelským výborem, lze docílit alespoň dílčích úspěchů, kdy samotní věřitelé mohou insolvenčního správce informovat napřílad o existenci pohledávek za třetími subjekty (zejména pokud jsou věřiteli zaměstnanci dlužníka) a poskytnout k těmto pohledávkám relevantní podklady. I přes negativní výsledky insolvenčního řízení u korporací jsou věřitelé oprávněni požadovat po statutárním orgánu náhradu škody a není tak úplně vše ztraceno. Z praktického hlediska se však jedná o proces na několik let s výsledkem, který jen málokdy koresponduje se skutečnou výší přihlášené pohledávky.

   Vzhledem ke skutečnosti, že od prohlášení konkurzu přechází veškerá dispoziční oprávnění na insolvenčního správce, je tak insolvenční správce povinen plnit veškeré povinnosti dlužníka vůči správci daně. V případě, že tedy nastane výše uvedená situace a insolvenční správce nedisponuje účetnictvím dlužníka, je povinen o této skutečnosti informovat příslušný finanční úřad tak, aby byla splněna povinnost stanovená v ustanovení § 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

 

   G. Účetní a daňové operace věřitele.

   Odpočet DPH z uplatněných pohledávek.   

   Uplatnění pohledávek v insolvenčním řízení je pro věřitele výhodné nejen z titulu možnosti tvorby daňově uznatelné opravné položky do nákladů z titulu daně z příjmů, ale od 1.4.2011 zákon o DPH 235/2004 Sb. dle ustanovení §44 umožňuje věřitelům získat zpět i odvedené DPH. Toto ustanovení bylo do zákona o DPH v České republice doplněno v souladu se Směrnicí rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty. Jedná se o protikrizové opatření státu se záměrem pomoci firmám, jejichž cash flow je zatíženo nedobytnými pohledávkami. Pro získání odpočtu DPH zpět musí být ovšem splněno několik základních podmínek. Ve stručnosti základní z nich jsou: na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, pohledávku musí věřitel přihlásit nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, věřitel musí dlužníkovi doručit opravný daňový doklad vystavený v souladu s §46 odst.1 zákona o DPH a věřitel s dlužníkem nesmí být kapitálově spojenými osobami, nebo osobami blízkými.

 

   JUDr. Pavel Staněk, prezident ČAV

   Ing. David Nývlt, věřitel NYPRO hutni prodej a.s., ing. Josef Petříček, DC GROUP spol. s r.o.

   Ing. Pavel Finger, člen představenstva

   Ing. Josef Petříček, DC GROUP, spol. s r.o., člen ČAV

   Legalcom advokátní kancelář, s.r.o., Hradec Králové

   Ing. Daniela Burianová, LL.M., auditor a daňový poradce, ESOP účetní a daňová kancelář,s.r.o. , Komenského 38, Rychnov n. Kn., www.esop-rk.cz,