Spor ČR s Nomurou o desítky miliard kroun spěje do finále

21.2.2007

ČSOB jako třetí účastník zatím zůstává stranou
Za vedení arbitráží a za zastupování při arbitrážích s Nomurou a její spřízněnou firmou Saluka v kauze Investiční a Poštovní banky (IPB) zaplatila Česká republika podle některých zdrojů již 549 milionů korun. Arbitráž s Nomurou tak překonala dosud nejdražší spor se společností CME v kauze TV Nova, který stál 432 milionů korun.
Stát se s Nomurou dohodl na nulové variantě
Jak tento spor o velké peníze pokračuje? Loni koncem listopadu Česká republika podepsala s japonskou bankou Nomura v kauze IPB dohodu. Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý dostal od vlády pověření, aby s japonskými investory uzavřel dvoustranný smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé IPB a nezahajovat nové spory. ČR by měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou a výsledkem separátního smíru má být takzvaná absolutní nula. To znamená, že obě strany ukončí všechny vzájemné spory a kvůli pádu IPB po sobě nebudou nic požadovat ani v budoucnu. Nomura na základě smíru již ukončila některé právní kroky související s konkurzem IP banky, tedy nástupkyně zkrachovalé IPB. Například vzala zpět svoji pohledávku vůči ČR za více než 12 miliard korun.
Jablkem sváru je „České pivo“
Nomura měla v minulosti podíl v IPB, o který pak přišla v souvislosti s rozhodnutím České národní banky uvalit v červnu roku 2000 na IPB nucenou správu. O tři dny později koupila peněžní ústav za symbolickou jednu korunu ČSOB. Její zástupci pak na management IPB kvůli krachu banky podali desítku trestních oznámení. Nomura tvrdí, že Česká republika poškodila její investici do banky. Naopak stát po Nomuře požaduje peníze za sanaci banky. Do absolutní nuly by měl být zahrnut i spor o „České pivo“, tedy žaloba, kterou na Nomuru podala ČSOB za to, že z bývalé IPB vyvedla akcie Plzeňského Prazdroje a spolu s nošovickým pivovarem Radegast je prodala jihoafrické SAB. Právě tento spor již několik let blokuje dosažení shody mezi státem a japonskou bankou.
ČSOB má s některými úvěry IPB problémy
Smlouva České republiky s Nomurou však předpokládá, že se k dohodě připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB v roce 2000 převzala. Stát sice již uzavřel smírnou dohodu s japonskou bankou, dohoda s ČSOB je však stejně podstatná. Spory, v nichž za stát vystupuje ČSOB, však zatím uvázly na mrtvém bodě. S ČSOB nyní nejedná ani stát, ani Nomura. Největší finanční ústav v zemi, ČSOB, která před šesti lety převzala IPB, požadoval v prosinci od státu v souvislosti právě s převzetím Investiční a Poštovní banky zhruba šest miliard korun. O co jde? Některé úvěry, které za IPB zůstaly a nyní je spravuje Česká konsolidační agentura, mají závažné právní vady. Jsou tedy buď neprodejné, anebo je jejich majitelé konsolidační agentuře vracejí s tím, že požadují zpět peníze, které za ně zaplatili. Tuto škodu, která vzniká agentuře, musí platit ČSOB. Ta ovšem zase tyto sumy, zaplacené konsolidační agentuře, vymáhá po státu. Argumentuje přitom uzavřenými smlouvami o státních garancích, které dostala, když přebírala IPB. ČSOB, která je třetím účastníkem sporů, tedy zatím zůstává mimo. Nevylučuje však, že se k dohodě připojí.
Bude smlouva s Nomurou v dubnu odtajněna?
O další strategii státu v trestních kauzách spojených s pádem bývalé Investiční a Poštovní banky zatím ministerstvo financí mlčí. Smlouva, kterou loni v rychlém sledu vyjednal a uzavřel s japonskými investory bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý, by měla být podle slibů tehdejší vlády odtajněna letos v dubnu. Je otázkou, zda současná vláda tento slib vlády minulé bude ochotna dodržet.

Autor: (kž) KONKURSNÍ NOVINY Č. 4 / 2007