Novelu insolvenčního  zákona Poslanecká sněmovna schválila, čeká na ni ještě jedna

20.1.2017
Rubrika: Insolvence

Novelu insolvenčního  zákona Poslanecká sněmovna schválila, čeká na ni ještě jedna

   Poslanecká sněmovna v prosinci schválila ve třetím čtení vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a některé další zákony. Novela posiluje dozor nad insolvenčními správci.

   TEXT: KŽ, FOTO: KN

   Měla by také omezit šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužování firem. Má rovněž za cíl zastavit fiktivní vytváření provozoven, díky nimž by insolvenční správci mohli získat více zakázek. Nově by správci měli mít pouze jednu pobočku v každém soudním obvodu.

   Není nutné zatěžovat věřitele

   V průběhu projednávání návrhu vznesl poslanec Martin Plíšek dotaz: "Je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem. Pak je tam ještě vykonatelné rozhodnutí nebo notářský zápis anebo potvrzením auditora. Já pokládám požadavek na dokládání pohledávky uznání dlužníka s ověřeným podpisem za skutečně zbytečnou zátěž. Obdobnou připomínku v připomínkovém řízení uplatnila Česká národní banka. Zástupce Nejvyššího soudu i při jednání Ústavně právního výboru tento návrh podpořil a když poprvé hlasoval Ústavně právní výbor, tak i tento můj návrh podpořil. Z mého pohledu ta ustanovení, která brání těm šikanózním návrhům, jsou jiného charakteru, jsou v jiných částech zákona a není nutné takto zatěžovat věřitele těmito novými požadavky."

   Proč druhá novela?

   Dále se poslanec Plíšek dotázal ministra spravedlnosti Roberta Pelikána: "Já jsem v médiích zaznamenal, že už se pracuje na další novele insolvenčního zákona. My jsme tady čekali na tuto novelu, dostali jsme se dnes ke třetímu čtení. Já bych očekával, že předkladatel nechá tuto novelu určitou dobu působit, vyhodnotí její dopady a pak teprve začne připravovat změny a přitom údajně v připomínkovém řízení už tedy probíhá jiná novela tohoto zákona, kterou bych si dovolil označit za určitý morální hazard s neplacením dluhů. Na základě této novely se zruší některé současné požadavky na oddlužení a z mého pohledu tím předkladatel v podstatě říká: dluhy se nemusí platit. Takže já bych chtěl apelovat na pana ministra, aby nám nepřekládal v řádu několika měsíců nové novely, ale aby nechal skutečně to právo nějakou dobu působit a teprve až se vyhodnotí ta novela, která zřejmě dnes bude schválena, tak aby připravoval nějaké další radikální změny, protože ty časté novely zaplevelují náš právní řád a myslím si, že i znejisťují ty, kterých se mají týkat."

   Přetržení monopolizace 

   Poslankyně Marie Benešová požádala poslance o podporu svého pozměňovacího návrhu, který v podstatě znamená takové přetržení monopolizace některých insolvenčních správců mamutích firem, které si v podstatě navyšují své společníky a tím pádem i navyšují provozovny a v podstatě si tuto problematiku usurpují.

   "Začaly mi přicházet kladné ohlasy na tento návrh zejména ze strany normálních, běžných insolvenčních správců a navštívila mě celá řada soudců včetně předsedů krajských soudů, kteří se s tím ztotožňují. Chtěla bych říct, že tento návrh znamená ve stručnosti jeden insolvenční správce-jeden soud a znamená to odbourání snahy určité skupiny správců, kteří si chtějí toto odvětví zmonopolizovat a kteří mají praktiky mnohdy se blížící mafiánským praktikám. Řekla bych, že to podpoří jak práci dlužníka s tím, insolvenčním správcem, protože nyní ty provozovny, tam se ani nedovoláte, tam jsou call linky, sídlí v různých advokátních kancelářích, dokonce i zastavárnách, a myslím si, že tudy cesta nevede a měl by se v tom udělat pořádek," uvedla.

   Občanské poradny jsou úspěšné

   Poslanec Vít Kaňkovský zas požádal o podporu při hlasování u pozměňovacích návrhů, které předložil do Výboru pro sociální politiku a které Výbor pro sociální politiku schválil.  

   "Jedná se o legislativní úpravy, které jsou důležité pro další bezproblémové fungování občanských poraden, kdy významnou součástí jejich činnosti je sociální poradenství pro občany v dluhové pasti. Zdůrazňuji zde aspekt, že občanské poradny poskytují sociální poradenství, které má pro takto postižené občany mnohem širší rozměr, než je jenom příprava a podání návrhu na oddlužení. Navíc statistiky ukazují, že návrhy na oddlužení, které podávají občanské poradny, vykazují vysokou míru úspěšnosti na rozdíl od některých takzvaných oddlužovacích společností. Proto je v zájmu naší společnosti, aby nebyly kladeny překážky v praxi dobře fungujícím občanským poradnám v jejich pro občany důležité činnosti."

   Pohledávku by měl potvrdit daňový poradce

   Na dotazy poslanců odpověděl ministr spravedlnosti Robert Pelikán

   "Jenom stručná reakce na některé věci, které tu zazněly, zejména na slova pana poslance Plíška. On ten svůj pozměňovací návrh jaksi zase neargumentuje tak, jak to ve skutečnosti v tom zákoně je. Ta skutečnost je jiná a ČNB, kterou se zaštiťuje, to pochopila, námitku stáhla, zrovna tak Ústavně právní výbor to pochopil. Pan poslanec to pochopit nechce, takže to musím říci všem. Není to prosím tak, že bychom chtěli, aby věřitelé dokládali své pohledávky uznáním dlužníka s ověřeným podpisem. Je to tak, že chceme, aby věřitel, který dává insolvenční návrh, spouští celý ten proces, čímž poškozuje samozřejmě toho, proti komu ho dává, doložil svou pohledávku potvrzením daňového poradce, že on ji účtuje. Nic víc, nic míň. A to tedy samozřejmě jenom věřitel podnikatel, který je povinen vést účetnictví. To je to úplně nejjednodušší, co můžeme po někom chtít. A jenom abychom to nechtěli po lidech zbytečně, tak říkáme: pokud má někdo vykonatelné rozhodnutí nebo třeba to uznání s tím ověřeným podpisem, tak už ten papír od daňového poradce nosit nemusí, což je něco myslím dost jiného, než jak to vyznělo ve slovech pana poslance Plíška. My to považujeme naopak za velice jednoduché, velmi málo zatěžující a zároveň velmi účinné opatření pro ztížení činnosti těch, kteří šikanují nesmyslnými návrhy s vycucanými pohledávkami slušné podnikatele."

   Komu povolit oddlužení?

   Dále ministr Robert Pelikán řekl: "Pokud pak jde o tu výtku, že se tu ještě nestihla doprojednat jedna novela a už předkládáme jinou, v tomto případě si ji odvážím odmítnout, protože tady to má dobrý důvod. Jsem přesvědčen, že tato novela, kterou nyní předkládám, najde - alespoň ji zatím našla, nechci to zakřiknout, v Ústavně právním výboru - širokou podporu v podstatě celé Sněmovny, protože se zabývá věcmi, které jsou politicky neutrální, zabývá se věcmi, na kterých se myslím dokážeme bez ohledu na naše politické názory povětšinou shodnout. Oproti tomu ta druhá novela, a proto jsme ji dali zvlášť, ta se zabývá věcí nanejvýš politickou, totiž tím, zda a komu povolit to oddlužení. A já myslím, že to se nemá míchat, že jedna věc jsou změny technického rázu, na kterých se dokážeme shodnout, věřím, všichni, a druhá věc jsou opravdově politické debaty, právně-politické debaty, které by se měly vést zvlášť. Čili proto to rozdělení na dvě novely."

   S návrhem novely zákona poslanci vyslovili souhlas.

   Peníze pro poškozené

   Sněmovna ve třetím čtení také schválila vládní návrh zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. Díky normě by se mohly oběti majetkové trestné činnosti snáze dostat k majetku, o který přišly, a to z peněžitých sankcí či z propadlého majetku.

Nyní podle Ministerstva spravedlnosti ČR poškození neměli příliš velké šance se domoci svého původně třeba odcizeného majetku, protože pachatel má málokdy majetek, ze kterého by se mohli „hojit”. Nově by oběti majetkových trestných činů mohl uspokojit soud. Musely by své nároky ovšem vznést v trestním řízení.