Novela insolvenčního zákona se zaměřuje na problematické jevy insolvenčních řízení

20.4.2016
Rubrika: Ostatní

Novela insolvenčního zákona se zaměřuje na problematické jevy insolvenčních řízení

   Koncem března vláda schválila novelu insolvenčního zákona, která se zaměřuje na problematické jevy insolvenčních řízení. Jedním ze záměrů jejího předkladatele - Ministerstva spravedlnosti ČR - je zvýšení míry ochrany před praktikami podvodných oddlužovacích společností.

   TEXT: KAREL ŽÍTEK, FOTO: KN

   "Je to velice významná novela, která by měla zasadit důležitou ránu insolvenčním mafiím, snížit jejich fungování. Měla by omezit možnost zneužívání insolvenčního řízení k šikaně podnikatelů. A v neposlední řadě by měla výrazně zlepšit ochranu našich spoluobčanů, kteří usilují o oddlužení, před činností takzvaných oddlužovacích agentur, které ve skutečnosti většinou jenom vylákávají z lidí poslední peníze, které ještě dovedou sehnat," řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr spravedlnosti Robert Pelikán. 

   Oddlužovací byznys

   Výrazným bodem je tedy boj proti takzvaným oddlužovacím společnostem, které lidem za úplatu nabízejí návrh na povolení oddlužení k soudu. Jako placenou službu by ho mohli nabízet jen advokáti, notáři a insolvenční správci, bezplatně pak především neziskové organizace a další poskytovatelé s akreditací ministerstva spravedlnosti.

   Ministerstvu i odborníkům totiž vadí činnost mnoha komerčních subjektů, které lidem v tíživé situaci nabízejí "možnost oddlužení", a za sepsání návrhu k soudu si účtují neúměrně vysokou částku i v případě, že dlužník vůbec nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, respektive osobního bankrotu. Některé tyto firmy pak vybírají od lidí poplatky i za další činnosti, například komunikaci s věřiteli, bez ohledu na výsledek takové snahy.

   „Předkládanou novelou reagujeme například na dnes běžnou činnost pochybných komerčních subjektů, jež pouze zneužívají tíživé situace dlužníka tím, že si za svoje poradenství, týkající se zejména institutu oddlužení, účtují vysoké odměny, ačkoliv klientovi je v zásadě k ničemu. Výjimkou není částka 30 tisíc za tyto většinou bezcenné rady,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Společnosti, případně neziskové organizace, které budou nově moci návrh podávat, budou proto akreditovány Ministerstvem spravedlnosti ČR.

   Jednodušší oddlužení

   Ministerstvo spravedlnosti ČR ve vládou schválené novele počítá tedy s tím, že akreditované neziskové organizace budou moci službu poskytovat jen bezplatně – nemají si účtovat ani odměnu, ani náhradu vynaložených nákladů. Poplatek budou moci chtít pouze advokáti, notáři či insolvenční správci. Poplatek navíc budou muset uplatnit jen v rámci insolvenčního řízení na stejné úrovni jako ostatní pohledávky.

   Novela insolvenčního zákona se chce zaměřit i na zjednodušení celého procesu oddlužení. Část agendy soudů by se měla přesunout na insolvenční správce. „Věříme, že tím, že se nám podaří agendu oddlužení do jisté míry přesunout mimo soudy, tak se budou moct znovu začít intenzivněji věnovat podnikatelským insolvencím,“ upřesnil ministr spravedlnosti.

   Novela ztíží šikanu 

   Ministerstvo spravedlnosti ČR chce také intenzivněji chránit adresáty šikanózních insolvenčních návrhů, tedy těch, jejichž cílem bývá vyřadit konkurenčního podnikatele z boje a poškodit jeho pověst. Soud by napříště mohl rozhodnout, že návrhy, které se jeví jako šikanózní, v první fázi řízení vůbec nezveřejní v insolvenčním rejstříku. Následně bude mít možnost zneužívající návrh odmítnout. Údajný dlužník by tedy v budoucnu nemusel, v souvislosti s automatickou publicitou při zahájení insolvenčního řízení, již čelit nepříjemným následkům, jako je například poškození dobrého jména nebo snížení důvěryhodnosti u obchodních partnerů.

   Dohled nad insolvenčními správci

   Novela zavede také zcela nové nastavení parametrů dohledu nad insolvenčními správci. Ministerstvo spravedlnosti ČR bude mít efektivnější systém správního trestání, který bude aplikovat vůči správcům, kteří svoji činnost nevykonávají v souladu se zákonem. Ultimátním prostředkem dohledu bude možnost zrušení povolení insolvenčnímu správci, který závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem, kontrolním řádem nebo insolvenčním zákonem, a to i bez ohledu na to, zda již byl v minulosti správně trestán.

   Spory o faktury operátorů zůstanou ČTÚ

   Ministerstvo spravedlnosti ČR kromě novely insolvenčního zákona předložilo vládě i analýzu, která se zabývá dopady převodu agendy, jakou jsou například nezaplacené faktury za telefonní operátory z Českému telekomunikačnímu úřadu na soudy. Z provedené analýzy vyplynulo, že původní záměr agendu převést na soudy by řízení pravděpodobně prodloužil. Rozpočet by navíc taková změna zatížila minimálně dalšími 260 miliony korun ročně.

   Převedení agendy na soudy by v konečném důsledku znamenalo u soudu nařizování jednání s povinnou přítomností obou stran. To by například spotřebitele a podnikatele nepochybně zatížilo nejen časově, ale i finančně. Zároveň by tím docházelo k nárůstu nákladu řízení.

   Také dopady na samotný justiční systém by byly značné. S průměrným počtem desítek tisíc sporů u Českého telekomunikačního úřadu ročně by taková změna vyžadovala přes devadesát soudců navíc. Celkem by podle analýzy bylo potřeba dvě stě nových zaměstnanců. I při splnění tohoto požadavku není jisté, zda by převedení agendy nezpůsobilo kolaps, především u soudů s historickou nedodělkovou zátěží.

   Nejen z těchto důvodu materiál „Řešení účastnických sporů o peněžitá plnění v oblasti elektronických komunikací“ proto doporučuje coby nejvhodnější variantu setrvání u stávajícího stavu, tedy ponechání agendy Českému telekomunikačnímu úřadu.