Novela exekučního řádu

Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, účinná od 1. ledna 2013, zavádí novinku. Do výjimek ohledně zákazu nakládání s majetkem přidává i obce a kraje. Znamená to, že exekuce například proti Praze již nebude spojována s Karlovým mostem ani s dalšími pražskými  památkami.
24.1.2013
Rubrika: Exekuce

   Karlův most rok poté…
   Už je tomu rok, kdy média informovala o tom, že Karlův most je v exekuci. Přesto dodnes panuje rozšířený mýtus o tom, že exekutor postupoval nepřiměřeně, protože „obstavil“ veškeré nemovitosti hlavního města. Tento případ dokládá, jak chatrná je orientace veřejnosti ohledně základních principů exekučního řízení. Vysvětleme proto, k čemu před rokem došlo a jaká byla fakta…
   Exekuce na Prahu začala kvůli dluhu vůči bytovému družstvu Praha 6. Družstvo své peníze nedostalo, proto na hlavní město podalo žalobu. Soud dluh uznal a vzhledem k tomu, že rozsudek nebyl reflektován, obrátilo se družstvo na soud podruhé, aby nařídil exekuci. Soud návrhu vyhověl a pověřil provedením exekuce soudního exekutora. Tuto informaci ze zákona zanesl do své databáze i katastr nemovitostí, a to ke všem nemovitostem ve vlastnictví města. Nejednalo se tedy o záznam o prodeji, ale o poznámku, jež má potenciálním zájemcům o koupi nemovitosti signalizovat, že dlužník nemovitost prodat nemůže, protože je v exekuci. Tento princip se nazývá zákaz nakládání s majetkem. Dlužník je sice omezen v tom, aby odváděl majetek mimo exekuci, ovšem běžná správa, užívání nemovitosti či obchodní činnost omezena není. Co je důležité? Zákaz nakládání s majetkem nevyplývá z úkonu soudního exekutora, ale z úkonu soudu. Jedná se o automatický účinek toho, že soud zahájí proti dlužníkovi exekuci.
   Po roce tedy znovu konstatujme, že pražské památky obstaveny nebyly a že prodej Karlova mostu v dražbě nehrozil, protože soudní exekutor nevydal ani exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, ani ke zřízení exekutorského zástavního práva. Navíc řízení skončilo hned v počátku tím, že město uhradilo celou dlužnou částku. Tím došlo k zastavení exekučního řízení, a tedy i výmazu poznámky z katastru nemovitostí.
   Vzhledem k tomu, že omezení, které pro dlužníka plynulo z faktu, že mu soud zakázal nakládat s majetkem, nebylo důsledkem rozhodnutí soudního exekutora, nelze uvažovat ani o tom, že exekuce probíhala nepřiměřeně. Soudní exekutor žádné nemovitosti nepostihl, a jelikož exekuce byla ukončena hned v počáteční fázi, nebyly provedeny ani jiné zajišťovací úkony.
   Přesto byla výsledkem této kauzy úprava zákona. Je samozřejmé, že stát, obce nebo kraje mohou podléhat exekuci stejně jako jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud dobrovolně neuhradí své závazky. „Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která je účinná od 1. ledna 2013, však zavádí novinku. Do výjimek ohledně zákazu nakládání s majetkem přidává i obce a kraje. Stát byl z tohoto zákazu vyjmut už před více než třemi lety. Nově se tedy zákaz nakládání s nemovitostmi nebude vztahovat ani na kraje a obce. Volně řečeno to znamená, že napříště už nedojde k oné populární bublině o kauze Karlův most. I když bude proti obci nebo kraji zahájena exekuce, katastr nemovitostí tento údaj nezapíše. Zákonodárce totiž předpokládá, že stát, obce a kraje jsou solventní a mají dostatek jiného majetku (hlavně hotovosti), aby své dluhy uhradily. A smyslem zákazu nakládání s majetkem je, aby dlužník nepřeváděl svoje nemovitosti pryč. Lze se domnívat, že tento problém v případě státu, obcí a krajů nehrozí,“ říká Jiří Prošek, prezident Exekutorské komory ČR.
   (bač)

Autor: (bač) KONKURSNÍ NOVINY Č. 01 / 2013