Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek míří zpět do Sněmovny, platit by měl až po půl roce

22.4.2016
Rubrika: Ostatní

   Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek míří zpět do Sněmovny, platit by měl až po půl roce

   Návrh zákona o veřejných zakázkách ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové poslal Senát v minulých dnech zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři požadují, aby norma začala platit později. Účinnost chtějí posunout až na šest měsíců od vyhlášení ve sbírce.

   TEXT: JAN ZEMAN, FOTO: KN

   Více času by mělo pomoci uživatelům zákona, aby se na chystané změny dostatečně připravili. Vláda původně navrhovala, aby předloha platila už za tři měsíce od vyhlášení.

   Norma má zajistit férová pravidla

   Ministryně Šlechtová v horní komoře Parlamentu ČR normu hájila s tím, že má zajistit férová pravidla. Proti návrhu zákona se dlouhodobě staví opozice. Místopředseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil míní, že kvůli zákonu přibude spousta sporů. Jeho kolega Pavel Eybert se obává, aby tak rozsáhlý zákon, který má 127 stran a 279 paragrafů, byl v praxi dobře použitelný. „Paní ministryně při projednávání na našem výboru říkala, že by se ho měli všichni starostové naučit tak, aby nepotřebovali služby poradenských organizací. To by bylo fajn. Ale kdyby na naše starosty nedopadala celá řada legislativních předpisů – zákon o obcích, stavební zákon, volební zákony, sociální zákony, občanský zákoník a tak dále,“ zdůraznil Eybert.

   Šlechtová oponovala a tvrdí, že návrh zákona složitější není. Má podle ní sice víc paragrafů, ale ty jsou jednodušší a kratší. Ministryně také uvedla, že je ráda, jak projednávání dopadlo. „Senátoři dali pouze jeden pozměňovací návrh. Většina z nich jsou komunální politici a rozumí, jak funguje samospráva,“ reagovala Šlechtová. Zároveň ale připustila, že posunutí účinnosti by mohlo znamenat postih od Evropské komise. Tři evropské směrnice, které zákon obsahuje, se totiž měly do českého práva dostat do 18. dubna.

   Co se má změnit

   Zákon o zadávání veřejných zakázek by měl zadavatelům umožnit vyloučit ze soutěže nespolehlivé. Mezi hlavní změny navrhovaného zákona patří zejména možnost již dopředu stanovit podezřele nízkou cenu a takové nabídky vyloučit už při tvorbě zadávací dokumentace, navíc se nově nemusí vůbec soutěžit jen o nejnižší nabídku. Stejně tak by mohl zadavatel požadovat splnění kvalifikačních předpokladů i od subdodavatelů, nikoliv jen od hlavního partnera, který vyhrál výběrové řízení, ale na dílčí zakázky si najímá své vlastní dodavatele.

   "Bylo zvykem, že někdo nabídl podezřele nízkou cenu a následně nedokázal odevzdat kvalitní dílo a požádal o odsouhlasení víceprací. To už nyní nebude možné," dodala Šlechtová.

   Limit na vícepráce bude 50 procent. Rozsah individuálních změn v rámci dodatečných prací se zvýšil na 50 procent, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky je maximálně 30 procent. Povinnost vítězných firem dokladovat své skutečné vlastníky bude podmínkou pro uzavření smlouvy.

   "Je to klíčový a zcela nový zákon, na němž se podíleli nejen zadavatelé veřejných zakázek, ale i zástupci Hospodářské komory, odborů a zaměstnavatelů," uvedla před senátory ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

   Poplatky za podání námitek senátoři vítají

   Pochvalu si ministerstvo práce a sociálních věcí od senátorů vysloužilo za zavedení poplatku při podání námitek proti vítězi soutěže k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dnes je zcela běžná záležitost, že se neúspěšní uchazeči snaží alespoň cestou stížnosti zvrátit výsledek soutěže bez ohledu na to, zda podle nich skutečně ohrožení férové soutěže nastalo. Podle nového zákona bude každé takové podání na ÚOHS stát deset tisíc korun, a pokud se námitka ukáže jako neopodstatněná, kauce propadá.

   "Je to správná věc, byť je to naším specifikem, které v mnoha zemích nemá obdoby. Jen bych zavedl poplatek ve výši jednoho procenta ze zakázky, protože když se soutěží dvě stě nebo tři sta milionů, je deset tisíc korun pakatel," řekl senátor Eybert.

   Na vrácení návrhu zákona se dohodly tři senátorské kluby

   Ani dílčí spokojenost s návrhem zákona však nestačila k tomu, aby jej senátoři poslali k podpisu prezidentovi. Návrh míří zpět do Poslanecké sněmovny i se senátním doplňkem, aby začal platit až půl roku po vstupu v platnost, aby obce a kraje stihly dokončit již rozjeté soutěže podle starého zákona.

   Zpravodaj zákona a bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek uvedl, že se na vrácení zákona dohodly všechny tři senátorské výbory, které se jím zabývaly. "Došlo k přesunu mnoha pravomocím na zadavatele, který bude mít více možností než v minulosti. To ale může být záporem nového zákona, někteří si to vysvětlí tak, že nyní mohou všechno. Schválením zákona bychom udělali více škody než užitku," uvedl Martínek.

   Nejvíce kritiky sklidil fakt, že zákon klade veškerou odpovědnost na zadavatele, kteří se zejména v malých obcích na přípravě zakázky vůbec nepodílí a jsou nuceni využívat služeb externích firem. Přesto se zástupci obcí podle některých senátorů už jenom podpisem dokumentu vystavují trestnímu stíhání. "Složitý zákon se nyní musí naučit i v obci, kde je jeden neuvolněný starosta a účetní. My jim stále měníme pravidla, ačkoliv ten zákon neděláme pro obce, ale pro specializované firmy," uvedl senátor Pavel Eybert.

   České republice hrozí sankce

   Ministryně Šlechtová rozhodnutí senátorů přijala. "Jsem spokojená, zákon se vrací jen s jedním pozměňovacím návrhem, a pokud se prodlouží doba, odkdy začne platit, budu jenom ráda, protože starostové a ředitelé škol budou mít dostatek času se jej naučit," uvedla ministryně.

   Jinak jsou na tom ti, kterých se zadávání veřejných zakázek přímo dotýká. Podle Hospodářských novin hejtman Pardubického kraje Martin Netolický uvedl, že by urychlení přijetí zákona přivítal. "Čekáme na nový zákon jako na smilování. Pokud se oddálí, bude to pro nás znamenat komplikace, je potřeba jej rychle schválit," řekl.

   Potíže s oddalováním přijetí zákona bude mít i samotná Česká republika. Podle Šlechtové nám za pozdní zavedení nových pravidel při veřejných zakázkách hrozí sankce od Evropské unie.