Český stát v roce 2016 hospodařil s rekordním přebytkem 62 mld. Kč

20.1.2017
Rubrika: Ostatní

Český stát v roce 2016 hospodařil s rekordním přebytkem 62 mld. Kč

   Hospodaření českého státu skončilo po dvaceti letech v přebytku. Ve státní kase zbylo rekordních 61,8 miliard korun. Je to několikanásobně více, než byl dosavadní rekordní přebytek z roku 1994, kdy zbylo kolem 10,5 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok byl původně schválen se schodkem 70 miliard.

   TEXT: KŽ, FOTO: KN

   Česká republika měla přebytkový státní rozpočet v prvních třech letech své samostatné existence. Nejvíce v roce 1994, kdy to bylo zhruba 10,5 miliardy korun. Od vzniku samostatné České republiky bylo dosaženo přebytku hospodaření státního rozpočtu naposledy v letech 1993-1995, nikdy však nebyl dosažen v takové výši jako v uplynulém roce.

   Za dobrým výsledkem rozpočtu je podle ministerstva financí růst daňových příjmů, ekonomický růst i úspory v běžných výdajích a na obsluze státního dluhu. Ekonomové ovšem již dříve upozornili, že lepší hospodaření rozpočtu souvisí také s poklesem investičních výdajů vlády na projekty spolufinancované z evropských fondů. Ty loni činily 54,3 miliardy korun, což bylo ve srovnání s rokem 2015 o 118 miliard korun méně.

   Příjmy státního rozpočtu

   V roce 2016 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 281,6 mld. Kč, celkové výdaje 1 219,8 mld. Kč a přebytek hospodaření 61,8 mld. Kč. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 70 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom informoval ministr financí Andrej Babiš. Předloni byl schodek rozpočtu 62,8 miliardy korun.

   Při srovnání skutečnosti roku 2016 oproti skutečnosti dosažené v roce 2015 se zvýšily celkové rozpočtové příjmy o 47,1 mld. Kč. Na tom se podílely zejména daňové příjmy, které vykázaly meziroční růst o 44,7 mld. Kč, tj. o 7,5 %. Právě rychlejší růst inkasa daní oproti růstu hrubého domácího produktu v loňském roce dokumentuje lepší a efektivnější výběr daní než tomu bylo v minulosti. Zvýšilo se také inkaso pojistného na sociální zabezpečení - meziročně o 23,7 mld. Kč, tj. o 5,8 %. Příjmy z EU naopak meziročně klesly o 13,7 mld. Kč.

 

Srovnání příjmů a výdajů v letech 2015 a 2016

 

   K přebytkovému hospodaření přispěly úspory na straně výdajů státního rozpočtu, které byly proti rozpočtu nižší o 31,0 mld. Kč. Na úspoře se podílely zejména běžné výdaje s čerpáním nižším o 37,2 mld. Kč. I díky přebytkovému hospodaření a nízkým úrokovým sazbám došlo k významné úspoře úrokových výdajů souvisejících s obsluhou státního dluhu oproti schválenému rozpočtu o 11,6 mld. Kč. Provozní výdaje státu byly proti schválenému rozpočtu nižší o 15,5 mld. Kč. Úspory na straně běžných výdajů lze pozorovat u většiny položek.

    Na pozitivním výsledku se podílela řada dalších faktorů také na příjmové straně. Původně plánované příjmy rozpočtu jsou vyšší o 100,8 mld. Kč, a na jejich překročení se podílelo především vyšší než plánované inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o 28,8 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílel jak efektivnější výběr daní, tak pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru. Dokládá to i inkaso daňových příjmů (bez pojistného na SZ a pojistného na veřejné zdravotní pojištění), které na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vzrostlo o 8,4 %.

   Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.

   Co si vláda s přebytkem počne?

   Politici budou muset poprvé po více než dvaceti letech vyřešit, jak naložit se zbylým balíkem peněz. Každý má jiné nápady. Tvrdé střety lze očekávat i v rámci vládní koalice. MF již dříve uvedlo, že navrhne, aby se případný přebytek státního rozpočtu za loňský rok využil na snížení státního dluhu. Ten loni podle předvánočního vyjádření Andreje Babiše klesl o 60 miliard na 1,613 bilionu korun.

   Oproti němu ministr zemědělství Marian Jurečka žádá alespoň část peněz investovat. Peníze by nasměroval do čističek vod a kanalizací, stejně tak na opravy silnic nižších tříd. Jurečka tvrdí, že debatě o tom, kde peníze skončí, je nakloněn i premiér Bohuslav Sobotka.

   I další ministři a ministryně by si na „přebytkový poklad" rádi sáhli. Třeba šéfka rezortu práce a sociálních věcí Michaela Marksová chce pomoci sociálně slabším. „Pokud máme přebytek, je nezbytné podpořit hlavně samoživitelky a rozšířit přídavky na děti tak, aby na ně dosáhli pracující s nízkými příjmy. Výdaje na podporu rodin s dětmi jsou produktivní investice do naší budoucnosti,“ uvedla Marksová.

   Někteří analytici souhlasí s tím, že doba je nakloněna spíš tomu zbylé peníze investovat než s nimi splácet státní dluh.