Čech si za rok vydělá v průměru 345 tisíc, v žebříčku zemí EU jsme až na 19. místě

20.1.2017
Rubrika: Ostatní

Čech si za rok vydělá v průměru 345 tisíc, v žebříčku zemí EU jsme až na 19. místě

   Podle Českého statistického řadu (ČSÚ) si Čech za rok v průměru vydělá 344 768 korun. To je více, než na kolik si v průměru přijde Slovák, Polák či Maďar. Ani tak však české mzdy nedosahují průměru Evropské unie (929 900 korun).

   Průměrné mzdy v jednotlivých evropských zemích jsou značně rozdílné. Ukazují to poslední údaje Eurostatu a ČSÚ. V Česku jsou mzdy nižší než průměr EU.

    „Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 % průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak 19. pozici v žebříčku unijních zemí,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.   

   Nejvyšší mzdy ve Švýcarsku a Lucembursku 

   Nejvyšší mzdy byly vypláceny zaměstnancům v Lucembursku (1,68 miliónu korun), Dánsku (1,52 miliónu) a Irsku (1,27 miliónu), mimo EU pak ve Švýcarsku (1,98 miliónu) a Norsku (1,62 miliónu). Nejnižší výdělky jsou podle aktuálních statistik v Bulharsku (158 480 korun), Makedonii (181 305) a Rumunsku (183 700).

   „Třeba bulharská průměrná roční mzda v přepočtu 158 tisíc korun nebyla ani desetinou té lucemburské, která se rovnala 1,6 miliónu,“ poukázala vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová na skutečnost, že v rámci Evropy jsou nemalé rozdíly mezi mzdovými úrovněmi jednotlivých zemí.   

   Rozdíly ve mzdách se stírají cenami

   Rozdíly ve výdělcích se mohou stírat vzhledem k vyšším cenám v bohatších státech. Kupní síla průměrné mzdy v České republice je na úrovni 59 % unijního průměru. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly přitom představoval v daném roce 86 % průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ tvrdí  ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

   Mzdy v západoevropských zemích v posledních letech rostou pomaleji. Dochází tak k postupnému sbližování s úrovní výplat v dalších státech EU. Potvrzují to přepočty na základě evropského indexu nákladů práce. Od roku 2008 poskočily hodinové mzdové náklady v Bulharsku reálně o 65 %, v Rumunsku o 39 % a v Estonsku o 14 %. V Česku vzrostly o 17 %, zatímco v sousedním Německu jen o 8 %. V Portugalsku se pak propadly o 12 %. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o 3 %.

    Méně než dvě třetiny mediánové mzdy pobíralo v roce 2014 v EU 17,2 % zaměstnanců. K této takzvané pracující chudobě u nás patří 18,7 % zaměstnanců. Také další ukazatele naznačují, že patříme k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci, podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii.

   Další ukazatele naznačují, že Česko patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích jak mezi profesemi, tak i mezi jednotlivými zaměstnanci, podobně jako Rakousko nebo Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii.

   Nejrychleji přicházejí o úspory Češi a Belgičané

   Meziroční inflace v Evropské unii i eurozóně v listopadu stoupla na 0,6 procenta proti říjnovým 0,5 procenta. Vyplývá to z dat, která zveřejnil statistický úřad EU (Eurostat). Potvrdil tak předchozí odhad. Nejrychleji rostou ceny v Belgii (1,7 procenta) a v Česku (1,6 procenta).

   Naopak Bulharsko a Kypr jsou v deflaci (-0,8 procenta). Tamní ceny tedy klesají a hodnota úspor tím roste. Spotřebitelské ceny klesají i na Slovensku (-0,2 procenta). Tempo tamní deflace postupně zvolňuje.

   Nejrychleji rostly spotřebitelské ceny v evropských restauracích a kavárnách, a to o 0,07 procenta. Následovaly nájmy a tabákové výrobky (v obou případech 0,04 procenta). Meziměsíčně rostly nejrychleji ceny v Česku o 0,4 procenta a v Litvě o 0,3 procenta. Evropská centrální banka (ECB) i Česká národní banka (ČNB) považují současnou úroveň inflace za nedostačující a usilují o inflační cíl dvě procenta.

  Domácnosti utrácejí, ekonomika roste

   Českou ekonomiku loni táhla hlavně domácí spotřeba podpořená růstem mezd. Domácnosti se ani v průběhu prvních tří čtvrtletí nebály úvěrů. Významněji si půjčovaly zejména na bydlení. Ceny nemovitostí kvůli vysoké poptávce výrazně vzrostly.

   V průběhu loňského roku bylo patrné zpomalení růstu české ekonomiky. Souviselo to s vysokou srovnávací základnou minulého roku i s tím, že byly dočerpány prostředky z evropských fondů za minulé programové období. Příjmy domácností však dál rostly a přetrvávalo pozitivní naladění spotřebitelů. To mělo vliv i na výrazný růst maloobchodních tržeb, který byl mezi unijními zeměmi šestý nejvyšší.

    Národní hospodářství rostlo tradičně díky zpracovatelskému průmyslu. Dařilo se ale i obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství nebo činnostem v oblasti nemovitostí. Pozitivní výsledky zaznamenalo také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství, k čemuž přispěla dobrá úroda všech základních plodin. Naopak stavebnictví růst ekonomiky brzdilo. Počet zahájených bytů v prvních třech čtvrtletích zůstal těsně pod předloňskou úrovní. V pozadí stála zejména nižší výstavba bytů v bytových domech. Jejich počet se v Praze propadl na 862, nejméně od roku 1999.

    Růst reálných mezd, nízké úrokové sazby promítající se do cen hypoték i pozitivní očekávání ohledně dalšího ekonomického vývoje zvyšují poptávku po nemovitostech, která v řadě lokalit převyšuje nabídku. To mělo za následek růst cen nemovitostí, který se dostal na nejvyšší úroveň od roku 2008. Poptávku po bytech stimulovaly rekordně nízké hypoteční sazby a pozitivní ekonomický vývoj. Ceny nemovitostí se kvůli tomu zvýšily meziročně dvouciferným tempem. Kvůli nedostatku nových bytů rostly především realizované ceny starších nemovitostí.

  (jz)